Už od počátku věku rock&rollu bylo všem jasné, že si nastupující generace hudebníků i fanoušků bude chtít užít své idoly se vším všudy, a tak se není možné divit, že celá 60. léta zaplavily tisíce kilometrů barevných i černobílých plakátů rockových hvězd, stovky tisíc kilometrů magnetofonových pásků a milióny kilometrů čtverečních vinylových desek. Krom klasického hudebního zboží, které se v jistých obměnách drží na trhu dodnes, se však už od 50. let setkáváme s fenoménem, ze kterého se o něco později stane móda tzv. signature nástrojů, což jsou hudební nástroje, na jejichž vývoji se podíleli přímo konkrétní hudebníci. Takový nástroj může mít specifický tvar, výbavu, anebo může být původnímu vzoru přizpůsoben i zvukově, a stejně tak jsou tyto nástroje přibližně rozděleny, co se týče pořizovací ceny. Takové klasické gibsoňácké rohaté SGéčko pořídíte bez problému za pár tisíc, tedy pokud vám jde pouze o nezaměnitelný tvar. Chcete-li se ovšem po zapojení do aparátu skutečně cítit jako Angus Young z AC/DC nebo Tommy Iommi z Black Sabbath, bude potřeba pořídit asi o něco věrnější model jejich kytar, který se cenově pohybuje většinou někde kolem 50 – 70 tisíc.
Původně ovšem tyto nástroje nebyly přímo signovány danými umělci, protože neexistovala taková variabilita výrobních technik, postupů a možností snižování nákladů, a tak prakticky až do 70. let byla hlavní signatura daného nástroje fotografie daného umělce s konkrétním modelem kytary. Ne tedy, že by ručně vyráběná kytara pro Jimmyho Pagea byla stejná jako ta, která se tehdy prodávala v obchodě s hudebními nástroji, nicméně zase tolik se od ní lišit zvukově nemusela, ovšem na druhou stranu byly elektrické kytary tehdy poměrně nákladnou záležitostí, a to i v té nejnižší třídě.
Dnes je ovšem situace odlišná a s obrovským rozšířením hudebních žánrů jako takových jde ruku v ruce i značná popularita právě signature sérií, pomocí kterých se můžeme významně přiblížit zvuku našich oblíbených interpretů. Nedávno nás v této souvislosti zaujaly dvě kytary, které nesou hrdé erby svých patronů a sice modely nástrojů Gretsch G5191BK, což je elektrická kytara typu Nashville signovaná zakladatelem Rancid Timem Armstrongem a Fender Precision Bass postavená dle nástroje Mikea Dirnta z Green Day. Oba nástroje patří ke špičkovým modelům, a pokud se považujete za odchovance amerického punkrocku, pravděpodobně nemůžete sáhnout po lepší variantě, nicméně pojďme se na oba nástroje podívat podrobněji.
Model Tim Armstrong’s Gretch „Nashville“ G5191BK se pro vás stane nejenom cenným kouskem do sbírky, ale také vstupenkou do klasického zvuku přelomu 60. a 70. let, kdy se po východním pobřeží USA proháněly chromem dekorované Cadillacy a Phil Spector dával dohromady první motivy surfařského rock&rollu, který pomohl najít o necelou dekádu později punku jeho divokou rytmiku. Gretsch je nepochybně legendární výrobce prvotřídních kytar, stejně jako je Tim Armstrong legenda mezi vyznavači amerického punkrocku. Pod vlivem nezmarů Bad Religion se Tim vydal do alternativních proudů kytarového zvuku a sáhl právě po semiakustické „nashvillce“ od Grestch, takové jakou používali hráči jako Johnny Cash, Brian Setzer, Eric Clapton, Eddie Cochran nebo Pete Townshend.
Základní devizou této skvělé kytary je nepochybně kvalitní dřevo, kdy jsou kvůli dobrým rezonančním vlastnostem použity pouze dva druhy dřeva a sice javor, který tvoří většinu těla kytary a palisandr, který se stará o hmatník a základnu kobylky. Srdcem této kytary jsou pak dva snímače typu humbucker, vyrobené přímo ve firmě Gretsch. Co tedy říci ke zvuku, inu, výrazná rezonance, nezaměnitelný sustain a velmi příjemné středy se zvonivými výškami nejsou jenom poznávací znamení Rancid, ale všech kytar Gretsch v lubovém provedení. Pokud se orientujete na punk s příchutí klasiky, ať už podobě amerického rock&rollu, rockabilly nebo souvisejících žánrů, tak pravděpodobně nenajdete lepší nástroj na imitaci té pravé kytary.
Abychom vyšli vstříc i baskytaristům, tak se podíváme na model Fender Precission Bass signovaný Mikem Dirntem z Green Day. Už samotný model Precision vznikl ve firmě Fender jako platforma pro inovativní koncept basové kytary, a sice její opatření pražci po celé délce hmatníku. Díky tomu bylo možné u těchto baskytar dosáhnout ostřejšího, hlasitějšího a celkově syrovějšího tónu v plné frekvenční charakteristice, což je přesně to, proč si Mike Dirnt kdysi modely firmy Fender vybral. Nástroj je vyroben ze dvou dřev, a sice javoru a palisandru. Zvukově má tato baskytara, věrně kopírující hudební výraz Green Day, své silné stránky zejména ve vyšších středech, kdy je její tón skvěle průzračný a konkrétní, což u punkrocku jistě velmi oceníte. Zapomeňte na hluboké dunivé basy, ale připravte se na zvukový nálet jasných a přesných kontur, které vaši skladbu posunou do nového rozměru. Nemyslete si ale, že by tato Fender Precision Bass neuměla v basech vůbec zahrozit, protože díky snímači Fender Custom Vintage 59 si bez problému poradí i s hrou v nižších polohách. Mike Dirnt zkrátka spolu s Fenderem připravil perfektní basu s jemně oldschoolovým zvukem, která určitě potěší všechny vyznavače punkrocku.
