Wednesday 13 – Calling All Corpses

Wednesday 13 je zpátky a ve formě, ve které dával dohromady geniální album Fang Bang. Upřímně řečeno, jeho poslední deska Skeletons nebyla nic moc a k novince Calling All Corpses jsem přistupoval hodně s nedůvěrou. Ale Wednesday 13 si vzal to nejlepší z Adamsovy rodiny i Ramones a opět oslňuje perfektními texty, ve kterých staví hororová klišé do nových kontextů, i chytlavou hudbou. Tak, jako v roce 2006 u Fang Bang, navozuje mile zvrácenou náladu a všechny děsuplné nástrahy zvládá s nadhledem a elegancí.

Desku otevře intro s názvem Blood Fades To Black a tak jako každé intro, i tohle je absolutně zbytečné. Jenže pak se ozvou kytary s jednoduchým riffem, a hymna Společnosti přátel žehu s refrénem I Wanna Be Cremated je na světě. Jestli má někdo talent na slogany, tak je to právě Wednesday 13. To samé platí i pro následující Ghoul Of My Dreams. Wednesday nijak netlačí na pilu, songy jednou volným tempem, přesto však s dech beroucí energií. Morbidní love song One Knife Stand, kterým deska pokračuje, nabízí pekelně dobrou vyhrávku a opět parádní slovní hříčky. U titulní Calling All Corpses nám trošku zhoustne atmosféra, Wednesday 13 svým charakteristickým chraplákem volá všechny mrtvoly a nabízí jim pití krve, ale dost už bylo vážnosti a jdeme v dalším songu volit Miss Morgue. Opět hodně povedená písnička, kterou ale ještě přebíjí následující Silver Bullets. Vlkodlakova zpověď v podání Wednesdaye je nejlepším songem na albu. Rouhačská Bad At Being Human patří k těm tvrdším trackům na albu, ale i tak s laťkou nasazenou hodně vysoko. Následující London After Midnight je pak parádní song pro všechny, co chtěj pít a dělat bordel, ale nějak to neukočírujou. Pominu nudnější Candle For The Devil, i optimistickou We All Die a dostáváme se ke skvělé pecce Something Wicked This Way Comes. Písnička s vychytaným textem, který prozradí, že Wednesday 13 má radši Godzillu než King-Konga a že když slyší hey-ho, tak křičí let’s go (jako my všichni ostatní). No a verš „Alice Cooper and G.I Joe, taught me everything I need to know” mě dostal nejvíc ze všeho.

Pak už jen zbytek Blood Fades To Black a hurá do postele. Ale bacha, aby pod ní tiše nečekal Jason Vorhees…