V/A – Na Krev

Před časem jsem žehral nad tím, že v místním prostředí téměř nevychází zajímavé kompilace, ale se závěrem roku byla alespoň částečně trhlina zaplněna navýsost zajímavým počinem s titulem Na Krev. Na červeném vinylu tu najdete kolekci skladeb od pěti více či méně známých tuzemských kapel a tu si teď můžeme projet pěkně popořadě tak, jak jsou na albu obsaženy.

Vše rozjiždí Aliusterra, relativně nové brněnské jméno, o kterém se mluví čím dál více. Post-punková vybrnkávačka se rozjede v melodický punk s poněkud težkopádně vyznívajícím zpěvem, což způsobuje trochu krkolomné frázování lyriky – aspekt, který jinak výborně napsanou skladbu trochu sráží k zemi, ale i tak to má něco do sebe. Následující Macgyver jsou stejně jako kapela předchozí z Brna a servírují extrémně vyhraný středně tempový středoevropský punk s bezchybným frázováním, expresivní lyrikou a melodikou, která by mohla klidně patřit nějaké klasické polské záležitosti. Tohle vážně šlape. Ovšem třetí na řadě Innoxia Corprora s písní Něco si přej přináší jeden z vrcholů celé desky. Vynikající hardcore punk s celkem heavy zvukem a vyzněním, které působí jako byste do mixeru vhodili esence punku ze severní Kalifornie a Polska a vyšlehali z nich výsledný skvěle chutnající koktejl. Zkrátka a dobře, pecka. Dezinfekce z Českých Budějovic jsou jednou z těch kapel, u kterých mám pocit, že fungují od nepaměti, a zde jsou dalšími v řadě. Skladba Osudová přitažlivost přináší zmetalovaný středně tempový hardcore punk s „tough guy“ zpěvem a extrémně šlapající rytmikou. Ačkoliv mám při poslechu nepokrytý problém se zpěvem, jehož pojetí mi v principu nesedne, sem padne jak ulitý a je to jízda. Aliusterra podruhé. Song Granule pro hlídací psy tentokrát kapelu ukazuje v rychlém tempu a s archetypálně jednoduchým nosným kytarovým motivem. Evidence Smrti ve své nové inkarnaci má překvapivé grády, hardcore crust s metalovými kytarami, slušnými rify a naechovaných zpěvem. Popravdě po tom, co mi Mára o směřování nové sestavy kapely říkal, jsem překvapen tím, že je to mnohem menší metal, než bych čekal. Jako celek Evidence Smrti ve skladbě Běžný občan? zní spíše jako nějaký metalický hardcore punk z 90. let než to, čemu se říká crust, ale v dobrém slova smyslu. Dezinfekce podruhé, tentokrát v rychlém tempu a pro mě rozhodně ta lepší polovina z obsažené dvojice. Výborně napsaná skladba, jen ten zpěv, chtě nechtě evokuje formy hardcore, které nemohu vystát, ale je pravdou, že zde mě vyvádí z míry o poznání méně než v prvním případě. Macgyver podruhé a song Nikdo, kdo by se divil je sakra výborný. Skvělá melodická punk skladba, bezchybně sedící frázování a typicky východobloková melodika refrénu. Je to jako bychom s třicetiletým zpožděním začali v punku dohánět Polsko a Jugoslávii. Opět navýsost lyricky expresivní, ale další z vrcholů desky, jak náladou, tak i v chytlavosti hudebních nápadů. Aliusterra číslo tři, opět velice dobře napsaný hudební podklad, tentokrát lépe reflektující lyrický koncept, kde sloky bazírují na rýmech ne-rýmech a struktuře frází stavěných, jako by bez souvislosti s hudbou. Opět to zní tak trochu polsky a z trojice zde obsažených kousků je toto můj osobní favorit. Přichází výrazné přitvrzení s další písní Evidence smrti, metal crust podruhé. Stejné triky a postupy jako v případě předchozím, s náskokem nejtvrdší záležitosti na celé desce. Macgyver – třetí kousek, střední tempo a opět zajímavé hudební nápady, jen ve srovnání s předchozí dvojicí jejich písní působí s náskokem nejméně výrazně. Innoxia Corpora uzavírá celou desku pomalou kompozicí s výrazným epickým rockovým motivem a obstarává tak parádní overturu za celou deskou, která dle mého názoru patří k tomu nejlepšímu, co vyplodila místní subkulturní hudba v roce 2014 a k nejlepším kompilacím z místních končin vůbec.

Abnormálně vydařená kompilace, kde z většího zavedeným jménům směle sekunduje nové jméno v podobě brněnských Aliusterra. Osobně jsem na vážkách, zda by nebylo plusem volit skladbu písní tak, aby jednotlivé kapely měly svůj materiál pohromadě, jenže ona deska, tak jak je pojatá, vytváří velice pestrý celek a to byl patrně účel a obě varianty mohou mít něco do sebe. Jedno z překvapení přelomu roku a navíc s náskokem nejlepší tuzemská kompilace za dlouhou dobu.