Už Jsme Doma – Hollywood

Hollywood je třetím albem teplických Už Jsme Doma, natočené v roce 1992, v momentu, o kterém lze říci, že kapela byla na tvůrčím vrcholu. Což je slyšet z téměř každého úderu do nástrojů. Je ostatně jedinou z jejich desek, která se tímto dočkala již své třetí vinylové edice.

V dnešním kontextu může působit jako zjevení i to, že desku původně vydalo gigantické vydavatelství BMG, což v dnešní době, kdy mainstreamu a edičním plánům skomírajících velko-vydavatelství vládne prefabrikovaný popový balast, zní jako vzkaz z jiného vesmíru.

Kapela přirozeně osciluje mezi avantgardním běsněním a schopností znovu a znovu vyseknout abnormálně chytlavý jednoduchý rif nebo hitovou vokální linku. Ostatně v tom spočívá gró kouzla jejich tvorby jako celku. Na maximum vygradované „I love you my baby, my sweet cherry“ titulní písně Hollywood je natolik signifikantní a podmanivé, že o něm zle mluvit jako o jednom z nejsilnějších momentů tuzemského rocku vůbec. Ta je navíc na filmovém plátně zvěčněna v Knoflíkářích, patřících k jedněm z posledních filmů místní provenience, které v mém světě stojí za zaznamenání.

Druhým z vrcholů alba je pak předposlední Belveder, stavící na v podstatě obdobných hudebních tricích. Už Jsme Doma si záhy dokázali vytvořit osobitou formu, mísící punkovou energii s avantgardně neortodoxními postupy, ale stejnou měrou operující i se silným písničkářstvím, což z nich dělá kapelu s naprosto unikátní tváří. To jen došperkovává Wankův nezpochybnitelný talent pro vytváření zvukově pestrých komplexních ploch, komplikovaných aranžmá a poťouchle pitoreskních melodií.

Vizuální stránka doznala zásadní proměny, groteskní pánové již nemíří k vysněnému Hollywoodu na jezevčíko-koni, ale v zasněžené krajině osedlali sáně, to vše spojeno v kompaktní celek klasicky velíškovsky osobitým grafickým konceptem a bílým vinylem.

Už Jsme Doma pro mě byli a jsou kapelou, kterou si pokaždé vychutnám, ač ne vždy je člověk na jejich znepokojivě intenzivní hudební sprchu naladěn.