V backstage pražské Roxy jsem si sedl s Davidem a Honzou z našlápnutých Unholy Preachers. Tahle banda má těsně před vydáním nové desky, a tak vůbec nebylo od věci dát si s nima pivko. Mají spoustu plánů a novinek, o kterých se David po jejich koncertě s Bombs From Heaven parádně rozpovídal, a odměnou za to mu bylo, že jsem rozhovor přepisoval skoro dva měsíce…
Unholy Preachers jsou vlastně pohrobci Phantoms On Fire, co tyhle dvě kapely spojuje?
David: No, spojujou je dva lidi v sestavě a nějaký písničky, který od Phantomů ještě hrajeme. Původně jich mělo být daleko víc, ale nakonec jsme skončili u dvou a i ty už taky postupně mizí z playlistu. V době, kdy fungovali Phantomové, tak jsme se s tehdejším basákem Kubou, který je teď kytarista, domluvili, že založíme novou kapelu, že on bude hrát na kytaru a že to bude takový pokračování Phantomů, ale s jinými lidmi. Unholy Preachers vlastně zní tak, jak jsem si vždycky přál, aby Phantomové zněli. Tam to bylo hodně o kompromisech, protože každej člověk byl odjinud, z metálu a tak, což je sice v pohodě, ale vlastně ve výsledku jsme museli pořád něco řešit, všechno okecávat, jak to má znít, jak to bude… V Unholy Preachers se moc o té muzice nemluví a plyne to mnohem přirozeněji.
Máte těsně před novou deskou…
Honza: Začali jsme zhruba před rokem, kdy se v květnu točily bicí ve Svárově a bohužel, tím že se to pak přesunulo do Prahy, se nám to celé posunulo. Prostě nemáš pevnej termín a nic tě nežene kupředu to finálně dotáhnout. No teď máme dotočený nástroje a maká na tom Koulič – pro info: u něj točili třeba Pipes nebo Královny. Už jsme dostali nástřel pilotního singlu a zní to dobře! :-)
David: Problém byl v tom, že jsme si nedali dopředu jasný termín, kdy zalezeme do studia, zavřeme se na tejden nebo na čtyři dny a vylezeme, až když bude nahraná deska. Místo toho jsme nahráli bicí ve Svárově, s tím, že se postupně v centru Prahy budou dodělávat nástroje. Byla to pohoda, žádný stres, ale prostě nenutí tě to na tom dělat právě proto, že to je pohoda a není to stres. Na nové desce budou všechny čtyři songy, co byly na našem EP. Nahráli jsme je znova, k tomu pět nových věcí a cover od Black Flag.
Jakou volíte platformu pro nové album?
David: Původní varianta pro novou desku byla vinyl v limitovaným množství a celé to dát rovnou ke stažení i s obalem. Kdo bude chtít cédéčko, tak si ho stáhne a udělá si ho. Teď bychom pořád vinyl chtěli, ale nevíme, jestli na něj, až zaplatíme studio, budeme ještě mít, protože je to o mnoho nákladnější varianta oproti CD. Dneska ti udělají CD s dobrým obalem a můžeš to dělat postupně. Uděláš sto kusů, prodáš je, uděláš další. Nevisí ti v tom prachy. Dost peněz jsme dali za nahrávání, a zatím nejsme kapela, která by hraním nějak těžce vydělávala.
Když jsme u těch vinylů, sbírá někdo z vás muziku?
David: Já teda desky sbírám, ale sbírám spíš cédéčka, protože jsem začal sbírat v době, kdy jsem měl gramec na hovno, ze kterýho to znělo mnohem hůž než z CD. Pak se taky postupně v tý době stávalo složitější některý věci shánět na vinylech, starý věci se dali koupit za přijatelný ceny na CD reedicích a nebo za pálky na originálních vinylech. Já byl vždycky docela línej a pohodlnej. I tak si ale kupuju vinyly, když někam jedu a vidím něco zajímavého za přijatelnou cenu, tak si to prostě koupím. Později jsem se taky zmohl i na dobrej gramec…
Honza: No já vinyly kupuju, ale za sběratele se označit nemůžu. Bydlim v druhém patře malého domu a mám domácí na patře. Vybavil jsem se fajnovým aparátem i dobrýma bednama, ale stejně to prostě nemůžu nějak pouštět. Tak až zmizím někam, kde do mě nikdo nebude pičovat, tak určitě rozšířím svojí sbírku. Tu hudbu z vinylu vnímáš jinak.
David: Je jasný že vinyl vypadá líp, je to větší formát, obal pak vypadá mnohem líp, ale na druhou stranu je to u spousty lidí prostě jen taková póza. Vždycky jde přece o tu muziku.
Když jsme u hudby, co vlastně formovalo zvuk Unholy Preachers?
David: Jak jsem říkal, že ve Phantomech byl každý jinde, ono to platí i o Unholy Preachers, nejsme všichni na stejný vlně. Máme ale prostor ve kterým se potkáváme a kde se shodneme. Třeba Turbonegro, Hellacopters, Eagles of Deathmetal. Na mě osobně má vliv ten starej punk, i raný hardcore punk jako Black Flag nebo Circle Jerks. Na druhou stranu mám rád i kapely, který z toho všeho vycházej, ale dělají to současněji a nesnaží se dělat retro se vším všudy. No a třeba takový Motörhead máme rádi všichni a pouštíme je často v dodávce, když jedeme na koncert.
Není to tak dávno, co v kapele proběhla personální změna. Jak to ovlivnilo kapelu?
David: Myslím, že náš bývalý basák Koloušek bude vždycky čestným členem Unholy Preachers. Všichni po něm teskníme, teda ne že bychom Štefiho nebrali, myslím, že se hodně rychle zabydlel, ať už to každej chápe jakkoliv. Koloušek odešel z osobních důvodů, rozhodně to nebylo, že by nás nějak sral. Jsme pořád kámoši, teď jsme třeba odehráli koncert v Ostravě, kde nemohl Štefi hrát, jelikož byl někde s Jet8, takže s námi vystoupil Koloušek.
Jak plánujete koncertně podpořit novou desku?
Honza: Křest desky proběhne 28. srpna v pražském Futuru. S Ladrogangem jsme se rozhodli, že k té příležitosti sem pozveme The Bones a jako kmotři nemůžou být nikdo jiní než naši velcí kamarádi Gauneři. Po křtu se chystáme až do konce roku na velikou tour po Čechách a Slovensku (něco snad přes dvacet koncertů). Měli bychom se taky podívat do Švýcarska a Německa – to je však zatím ještě v jednání. Většinu plánujeme odjet s kapelami Bombs From Heaven a Thunderbirds. Děsně se na to těšíme!
Myslíš, že Unholy Preachers budou v Čechách nedoceněný? Že to hlavní publikum bude v cizině?
David: Těžko říct. Ten styl, který hrajeme, víc frčí asi jinde než zrovna v Čechách, to je pravda. V Německu to má větší posluchačskou základnu. Na druhou stranu, je tam zas víc kapel. Občas sem přijede nějaká kapela, na kterou přijde pár lidí, a ty čumíš, jak je to dobrý a říkáš si – jo tady to nikdo nezná. A oni ti pak říkají, že na ně ani v Německu nikdo nechodí.
Unholy Preachers je trochu provokativní název. Jak jste na tom s vírou?
David: Protože se jmenuju David Holý, úplně se nabízí to Unholy, takže já občas na netu používal nickname David Unholy. Když jsme vymýšleli název pro kapelu, vždycky jsme něco skvělýho vymysleli, dali to do Googlu a vyjely nám čtyři punkový kapely stejného jména. No a pak jsme vymysleli, že by to mohl být David Unholy And The Preachers, což zní jak nějaký country. Vymysleli jsme to úplně ožralí a Kuba se toho hned chytnul, že je to super. No a já jsem druhej den po vystřízlivění řekl, že tohle teda fakt ne a vzniklo z toho nakonec Unholy Preachers.
Jinak v tom názvu není náš vztah k náboženství. Já jsem ateista, organizovaný náboženství mi není sympatický, žádný náboženství, který berou lidi dogmaticky a fanaticky nemám rád, ať už je to křesťanství, ať je to islám, ať je to cokoliv jiného. Dřív jsem byl vůči náboženství hodně vyhraněnej. Na druhou stranu se ten můj postoj dobou dost změnil. Za tu dobu, co se tak pohybuju ve scéně, jsem potkal hodně lidí, co jsou křesťané, víra je pro ně hrozně důležitá, zároveň jsou ale hodně otevřený. Jsou tolerantní, to náboženství je nijak nesvazuje a právě naopak – jsou mnohem tolerantnější než někteří z těch lidí, co tvrdí, že náboženství nepatří do punku nebo do hardcoru.
Občas hrajeme jako zvukovku Jsem tak zblázněný do tebe Ježíši. Už se nám stalo, že pak za námi přišel nějaký týpek, jestli prý to myslíme vážně a jestli jsme věřící. V tom našem názvu se nijak nevymezujeme vůči náboženství, je nám to šumák. Ten problém není v náboženství samotném, ale jak ho lidi přijímají a následně realizují.
Davide, teď si se objevil jako host na nové desce Bombs From Heaven. Jak se stavíš k osobě Honzy Němečka?
David: Nevím, jak dlouho znám Honzu osobně, z internetu ho ale znám roky skrz štvavý články od Antify. Já jsem ho poznal jako super člověka, se kterým se dá v pohodě bavit o jeho minulosti. Myslím, že se změnil, že s tím dneska nemá nic společného. Jasně, nevidíš mu do hlavy, jak moc je to upřímný, ale jak ho já osobně znám, tak mu věřím. Honzu budu vždycky bránit vůči lidem, kteří se ho snaží nějak eliminovat a já si opravdu myslím, že člověk se může změnit. Mám jednoho dobrého známého, kterého jsem poznal skrz svoji práci a po roce z něho vypadlo, že je bývalý aktivní nácek. Úplně jsem koukal s otevřenou hubou, ten člověk byl naprosto tolerantní, neřekl bys to do něj. Prostě do toho kdysi nějak sklouznul, ale pak spálil mosty, odstřihnul se od toho, je teď úplně jinde a já věřím, že lidi se můžou opravdu upřímně změnit.
Přijde mi opravdu debilní Honzu trestat za jeho minulost, zvlášť v té fázi, kdy je už úplně jinde. Honza Němeček je můj kámoš, Bombs From Heaven jsou naši kámoši a kdo s tím má problém, je to jeho věc. Daleko víc mě serou ty lidi, který se pohybují na té hranici, tvrdí o sobě – já nejsem nácek, ale kámoší se s náckama, furt mají rasistický kecy, když s nimi mluvíš, tak úplně zíráš, co jsou zač. Baví se tou kontroverzí. A spousta těhle lidí se pohybuje v punkový scéně a nikdo je neřeší. Tohle mi vadí. Tohle pro mě prostě není v pohodě. A to nemusí být ani takzvaní apolitický skinheadi. To jsou punkeři třeba v tričku The Clash, a když se s tím člověkem začneš bavit, tak si říkáš, co to má bejt. A to je pro mě daleko větší problém než člověk, který byl před deseti lety otevřený aktivní nácek, teď je v klidu a je úplně někde jinde.
I proto nám Honza bude na nové desce hostovat v jedné písničce. Kromě něj tam uslyšíš i Maggie od Marshmallows nebo klávesy v podání Adama ze Spankers.
