Na začátek jedna otázka: kdo že měl být tenhle večer support? Ale popořadě. Když k informacím o plánovaném koncertu Against Me! v Praze přibylo prohlášení, že floridskou bandu doplní švédská post-punková pecka INVSN, radostí jsem se málem roztekl. Pokud jsem do toho okamžiku s návštěvou Lucerna Music Baru váhal, nebyl už důvod k pochybám. Druhým bonusem byla aktuální sestava Against Me!, ke které se ještě dostanu. A už je úterý 3. června a já kolem osmé zdravím kamarády v pasážích paláce Lucerna.
S úderem deváté odpálili svou show INVSN, a když tajně milujete Dennise Lyxzéna, nemůžete samozřejmě napsat nic špatného. V šesti lidech, a sotva polovinou pódia k dispozici, začali klipovým songem #61. Frontman Refused a myriády dalších kapel rozjíždí své charakteristické tance, což je něco mezi rituálním uctívání matky přírody a smrtícími údery z Mortal Kombat. Je to hypnotické, je to mrazivé. To, že Lyxzén naživo zazpívat umí, jsem se přesvědčil už několikrát, kapela ale nestojí jen na něm. Spolu s ním zrak totiž upoutává i baskytaristka Sara Almgren, kterou můžete znát jak z The (International) Noise Conspiracy, tak třeba fantastických Masshysteri. Ofiny do očí, temná sexualita až asexualita. Vykrádačka Joy Division? Jasně, každá post-punková skupina je vykrádačka Joy Division, ale do uší mě to nebije. Potěšilo i zařazení starší písničky En Annan Slags Gud z doby, kdy kapela hrála ještě pod názvem Invasionen. Užívám si každý song, God Has Left Us Stranded, Västerbotten, ale je cítit, že část sálu čeká jen na Down In The Shadows.
A když pak nakonec Dennis na odposlechu a s mikrofonem v kapse předváděl tu nejvíc sexy taneční kreaci v dějinách, že by se i štětka Miley zastyděla, stali se INVSN takovým malým headlinerem večera. Beztak do malé Lucerny vyrazila z náplavky značná část publika primárně za nimi. Včetně mě.
[youtube id=“bul06sbtpCU“ width=“620″ height=“360″]Jenže Against Me! si nenechali tenhle večer uzmout. Už od úvodních tónů FuckMyLife666 a Cliché Guevara sršeli energií, která se přelévala do hlediště a zpět na pódium, stage diving probíhal od prvních minut až do posledního přídavku. Against Me! už dávno nehrají nakřáplý anarcho-folk z počátků, songy jako Walking Is Still Honest nebo I Still Love You Julie ale v koncertním playlistu chybět nemohou. Vyvažují je skladby z aktuální desky – třeba True Trans Soul Rebel nebo Unconditional Love. Coming-out zpěváka Toma Gabela a jeho přeměna v Lauru Jane Grace samozřejmě kapelu poznamenala. Ať už po vokální stránce, tak i změnou line-upu. A to je to, co mi Against Me! před koncertem hodně zatraktivnilo. S baskytarou freneticky poskakuje Inge Johansson a obstarává tak se svým Rickenbacekrem dobré tři čtvrtiny pohybu celé kapely. Hvězdou večera je pro mě ale Atom Willard za bicími. Nemyslím, že jsem někdy zažil někoho naživo hrát tak přesně, energicky a zábavně. Ještě ho tak vidět s Rocket From The Crypt…
[youtube id=“VnOyXIltvaw“ width=“620″ height=“360″]Lauřino štěstí je znát v každém jejím pohledu, v každém slovu, ona doslova září. Asi člověka opravdu viditelně poznamená, když najde svůj vnitřní mír, když konečně rozbije ty mříže u cely, která ho drží a dusí. A ten stav Lauřiny duše nakazil celý klub a opravdu doufám, že si návštěvníci z koncertu odnesli i tenhle pocit, a ne jen skvělý koncertní zážitek. Finále show obstarává Black Me Out a The Ocean, než se celý klub prokřičí k přídavku. Při Pints Of Guiness Make You Strong už z davu pod pódiem kouká víc nohou než rukou a Sink, Florida, Sink a We Laugh At Danger (And Break All The Rules) jsou pak fantastickou tečkou za celým večerem.
[youtube id=“HTxUYDDv31s“ width=“620″ height=“360″]To, že je v malé Lucerně extrémně hnusný pivo, a tak radši chlemtám lahváče, nestojí za řeč. Facebook se už v tu dobu plní fotkami a statusy o koncertě roku a já jako správný internetový hrdina lajkuju každý post. U merče pak během pár vět hladím Dennise, ale jen tak dlouho, aby to nebylo divné, kupuju vinylovou verzi jejich eponymní desky a stíhám poslední metro, afterparty v Bubnu si bohužel musím nechat ujít. A cestou domů si opět zpívám „I wanna piss on the walls of your house!“
Za fotografii děkujeme Huggimu. Celý fotoreport si prohlédněte zde.
