Totální Nasazení – Stínohry

Že budu jednou psát recenzi na první desku Totálního Nasazení v její vinylové podobě, by mě ani ve snu nenapadlo. Totální nasazení jsou jedním z klasických příkladů místního devadesátkového punku se vším všudy, což byl svět, který se s klasickou gramofonovou deskou ve své éře prakticky stoprocentně minul.

Heavy metalový rozjezd na úvod se záhy přetransformuje ve středně tempový rock s překvapivě silnou refrénovou vokální linkou, kde se harmonicky vrství hlasy. Ostatně hraní si s vokály je nejsilnější zbraní celé desky a výsledek je něco jako na metalový podklad naroubované vokální linky od Znouzectnost. Je to svým způsobem svébytný kříženec českého amatérského, metalem načichlého rocku s folk punkem a vlastně právě v tom mají Stínohry své kouzlo. Tu a tam ovšem vyplave na povrch i nějaký malý odkaz na místní punk z předpřevratové éry. Dominantní zpěvy celou tuto mozaiku v podstatě posouvají do sfér, ze kterých si člověk něco odnese, a při nezaujatém poslechu jim nelze upřít kreativitu a písničkářský potenciál. Občas písně trochu ztrácí šťávu, topíc se v nadbytečných vyhrávkách, ale není to nic, co by celek zásadně sráželo.

Stínohry mají navíc jednu zásadní devizu, a to mladickou přirozenou svěžest jako důležité koření. Lyrická stránka se pohybuje někde v gymplácko-poloabstraktním světě, ale je vyvážena hravostí použitých melodií. V tomto směru jsou Totální Nasazení něčím jako vlajkovou lodí českého punku poslední dekády dvacátého století, který se potácel někde mezi skate punkem a středoškoláckým hippie patetismem.

Jenže ať si myslíme, co chceme, písničky na Stínohrách jsou dobře napsané. Jako takové dík tomu zřejmě fungují i za hranicí jazykové bariéry, soudíc dle vzpomínek vydavatelky této desky, která se do nahrávky v devadesátých letech zamilovala jako mladá punkačka v rodném Istanbulu. Schopnost zaujmout i mimo svou jazykovou bublinu je právě tím zásadním prubířským kamenem, oddělujícím nejen punkové zrno od plev.

Faktem je, že Totální Nasazení pro mě vždy byla kapela neprostupující do mého světa, vizuálně, textově i částí scény, v níž se pohybovala, ale to nic nemění na tom, že jejich debut si LP podobu vážně zasloužil a s odstupem času na něm dokáži mnohé docenit, ačkoliv můj punk je někde jinde.