together Pangea / Audacity – 7″

Snad každý, kdo kdy dělal něco s muzikou, zná primitivní počítačový program Audacity. Mladá kapela z kalifornského Fullertonu nesoucí název podle něj mohla na některých starších nahrávkách vyvolat podezření, že v něm skutečně nahrávají. Špinavá garážovka s příměsí pop-punku snese srovnání s FIDLAR a dalšími příbuznými, podobně jako oni jsou zvukem otevírání levného piva a křiku opilých teenagerů.

Jalový a melodický punk rock poprvé představili na sedm let staré debutové desce Power Drowning. Lo-fi brajgl, kromě songů o holkách a chlastu na ní coverovali texaskou klasiku Dicks Hate The Police. Na dalších nahrávkách odhalili o poznání učesanější, přesto pořád dost rozvernou tvář, a ač musím přiznat, že ne všechno od nich mě bralo, LP Mellow Cruisers je výborná deska.

Jejich bratry together Pangea jsem si zamiloval díky vyndanému frackovitému hlasu Williama Keegana a především desce Living Dummy. První kazeta Jelly-Jam vznikala ještě jako Keeganův sólový pokojový projekt, který ve spoustě věcech připomínal staré Wavves. Nikdy se nebrali moc vážně, hodně špinavý (a tím myslím tak špinavý, že je pro většinu lidí za hranicí poslouchatelnosti) zvuk, neuvěřitelně chytlavé melodie a veselé vyhrávky zněly tak, jako by se skutečně chtěly dostat do stavu hloupého a stupidního mongoloida, kterému je všechno jedno.

Obě kapely jsou samozřejmě kámoši, často spolu hrají, a tahle skejtová, nebo chcete-li surfová scéna není zas tak velká, a tak je logickým vyústěním split singl vycházející na Wink and Spit. Odpalují ho Audacity pop-punkovou halekačkou I´m Not Like You, která se rychle zarývá pod kůži. Kde dojdou nápady, přichází zběsilé mlácení do bicích. Podobně chytlavý potenicál má i skladba No Oz od together Pangea, poháněná basovou linkou a ledabylým drnkáním, nechybí signifikantní vyhoukané „uh-uh.“

Ale z pomyslného souboje tady překvapivě vychází lépe Audacity. Pangea má lepší skladby, No Oz zní jako věc, která se nehodila pro jejich prozatím poslední album Badillac a brzy mně přestala bavit. Je to holt odrhovačka.

Ostatně, celá tahle sedmička je spíš asi zpečetěním spřízněnosti obou kapel, které daly dohromady materiál, který jim bylo líto vyhodit. Dokládá to i snad záměrně příšerný přebal. Pokud však máte rádi Bass Drum of Death, Nobunny, Surf Course nebo Cosmonauts, nejspíš vás to bude bavit.