Thin Lips – Riff Hard

Hudební scéna ve Filadelfii ukrývá hotové poklady, stejně jako oslňuje velkými jmény. Jedním z těch utajených skvostů jsou i Thin Lips, relativně čerstvá kapela, která vloni debutovala deskou Riff Hard u Lame-O Records. Ženský zpěv, čtyři akordy a punk rock pro polámané duše. Na to já slyším.

Začátek alba, písnička DEB, je perfektní. Virbl, co bodá do srdce, kytary zkreslené na minimum tak, aby se písnička odhalila písničce samotné a k tomu skvělá práce ve zpěvových linkách. Zvuk, co se dost přibližuje oblíbené lo-fi vlně, ale s krásně zabarveným čistým vokálem, plným prožitků. Thin Lips jsou soundem někde mezi Against Me!, Worriers a Pixies, s příchutí Dresden Dolls a Cranberries. Songy jsou protkány ironií a samotářským alkoholismem, oslavují outsiderství i životy v troskách. Lowcostová romantika z amerického předměstí v deseti obrazech. V obrazech tak křehkých a tak melodických. Song My Mouth Is Skinned Like An Apple je esenciální vzpomínkou na devadesátá léta, na alternativně rockové kapely, které tahle doba přinesla a nějakým zázrakem se staly masovou záležitostí. On ten duch pozdních 90s je z Thin Lips cítit napříč nahrávkou. Taková písnička What’s Wrong, jednoznačně nejpomalejší track z alba, by našla uplatnění v nejednom filmovém soundtracku z té doby. Do kontrastu k ní můžu položit hned následující I Wonder, song na první dobrou, se skvělou vyhrávkou a perfektním zlomem, to když pokaždé do refrénu explodují sbory. Backvokály obecně jsou u Thin Lips na hranici harmonie a šílenství a albu Riff Hard to v celkovém dojmu nemálo pomáhá. Hlavní síla nahrávky i kapely je ale jednoznačně v emocích.

Jak Thin Lips znějí naživo, si můžete ověřit 2. února v pražském Café V lese, kde zahrají s dalšími filadelfskými kapelami The Superweaks a Modern Baseball. Na evropské turné vezou Thin Lips LP Riff Hard v alternativním obalu.