Řekové Their Methlab letos vydali svou první dlouhohrající desku The Last Second, na které kombinují svůj dosavadní instrumentální post-rock s originálními vlivy stoneru a psychedelie. V rámci prvního evropského turné se zastaví i v Praze, a to ve středu 5. června ve smíchovském klubu Underdogs. O support se postarají domácí Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip a Edain z Brna.
Pokud vím, tak tohle bude váš první koncert v ČR. Jak jste se k hraní u nás dostali?
Je to tak, popravdě to budou naše úplně první koncerty mimo Řecko, tím pádem i u vás v ČR. Viděli jsme, že budou v Praze hrát Tool, tak jsme si koupili lístky na koncert. Pak nás napadlo, že bychom to mohli spojit s výletem z Athén do Prahy. A pak jsme si řekli – když už tam budem, tak proč rovnou nehrát? Chvilku to trvalo, ale nakonec se to povedlo. Takže je to tak – za naše první evropský turné můžou Tool!
Tahle otázka je asi strašný klišé, ale musím se zeptat na váš název. Proč zrovna Their Methlab? Máte někde ve zkušebně schovanou skutečnou varnu pervitinu?
Ačkoliv máme uvnitř i vně kapely spoustu profesionálně vycvičenejch chemiků, nikde v našem okolí žádná skutečná varna není. Jenom jsme hodně koukali na „Breaking Bad“, což je americkej televizní seriál. Pokud ho neznáte, určitě neztrácejte čas, je to skvělý!
Vaše muzika mi svým způsobem připomíná určitý český kapely, který maj jednu společnou vlastnost – kořeny v hardcoru a punku. Je to i váš případ? Co ovlivnilo vás?
Tak na tohle se nás přímo takhle ještě nikdo nezeptal. Super! Nik (bubeník) pochází z oldschool hip hopový, nu-metalový a starý řecký punkový scény. Jim (basák) zase z mixu, kterej sahá od klasickýho heavy metalu, přes psy-trance a techno až po hardcore a death metal. Já (kytarista) jsem vyrost na blues a klasickým rocku 60. a 70. let a pozdějš mě ovlivnila devadesátková grunge scéna, což mi vlastně dost vydrželo dodneška. Abych to zjednodušil, promlouvá k nám prakticky všechno, co nám přijde jako dobrá muzika.
Mezi vydáním vašeho prvního EP a aktuální deskou uběhlo dost času. Proč ta pauza a co vás přivedlo zpátky?
Studium, vojna, další studium, nezaměstnanost a taky velký změny, co se týče bydliště. To tak nějak vysvětluje nečinnost po dobu 3-4 let. Zpátky k sobě nás přivedly Athény! A taky spousta nahromaděný muziky.
Na starým EP zníte přímočařejš a možná i lehce agresivnějš. Na The Last Second už víc experimentujete se zvukem a dynamikou, je v tom víc slyšet post-rock, ale i trochu psychedelie. Byl tohle vždycky záměr, nebo to přišlo postupně?
K muzice za celý ty roky přistupujeme pořád stejně. Jamujem, pak nahráváme a pak hrajeme naživo materiál, kterej nás prostě v tom daným období uspokojuje. Ale je fakt, že když jsme nahráli naše první EP, byli jsme hrozně mladý, ať už hudebně nebo věkově. Určitě jsme byli vzteklejší a taky daleko míň zkušený. Ve všem. Takže by se dalo říct, že jsme určitým způsobem dospěli, v naší muzice jsou teď promakanější struktury, míň změn, celkově máme minimalističtější přístup s daleko větším důrazem na samotnej zvuk.
Bude tenhle váš trend nějakým způsobem pokračovat? Chcete se vydávat i dalšíma neprozkoumanejma směrama?
Nemyslím si, že bychom se o těchhle věcech rozhodovali nějak vědomě. Přichází to tak nějak přirozeně. Ale jasně, už teďka cejtíme, že se věci zase trochu mění, a nový věci, na kterejch děláme, zněj rozhodně dost zajímavě. Myslím si, že na turné budeme něco z novýho materiálu už hrát, tak uslyšíte sami.
Je v Řecku silná scéna pro kapelu, jako jste vy? Nějaká komunita kapel a umělců podobnýho zaměření?
Všichni určitě znaj tu hlavní vlnu řecký stoner/psychedelický exploze posledních pár let: Planet Zeus, 1000Mods, Nightstalker, Tuber, Naxatras atd. S Methlab nejsme v týhle komunitě takhle velkejch kapel a určitě nás nezná tolik lidí jako je, ale myslíme si, že jsme součástí undergroundový scény, ať už v našem městě nebo v celý zemi. Poslední roky vyšla spousta desek, hodně kapel jezdí na velký turné, nezávislý letní festivaly oznamujou pořád víc a víc velkejch zahraničních jmen. Něco je rozhodně v pohybu a všichni si toho všímaj a všichni chtěj svůj kousek publicity nebo aspoň šanci ukázat se. Ale samozřejmě se na to nabalí i spousta lidí, kapel, promotérů, agentů a dalších, který na tom chtěj jenom vydělat prachy. Takže tenhle pohyb ve scéně nám přines spoustu skvělý muziky, ale taky spoustu sraček. Musíš si jenom vybrat v jukeboxu.
Nemůžu se nezeptat – v popisu kapely se píše o dinosaurech, co přesně to znamená?
Jednalo se o malýho plastovýho dinosaura, co nás provázel po celou dobu nahrávání The Last Second. Staráme se o něj dobře. Během nahrávání nebylo zraněný žádný zvíře ani dinosaurus!
KDY: 5. 6. 2019
KDE: Underdogs, Praha
