The Straps – The Straps

The Straps jsou jednou z těch kapel, kterým se v širším okruhu punkových sfér nikdy nedostalo většího sluchu. Což může znít jako zvláštní paradox, kapela totiž vznikla už v okamžiku punkové exploze roku 77, paktovala se s úspěšnými kapelami, předskakovala velkým jménům a v neposlední řadě její členové působili třeba v PIL, The Pack, Sex Gang Children nebo Theatre Of Hate a stejně nic, po několika singlech a jednom albu se odebrala do světa punkového polozapomnění. Právě inkriminované LP se nyní, dík nadšencům z PHR Records, v oprášené podobě vydalo zpět do světa.

The Straps předvádí v podstatě archetypální punk, pomezní generace, stojící jednou nohou v roce 77 a druhou již našlapující do osmdesátých let. Svižné, na kost ohlodané přímočaré kompozice se pojí s charakteristicky britským deklamativním a výrazně spratkovským projevem zpěváka.

Úvod obstarává velice efektně zpunkovaná verze hitového tradicionálu House Of The Rising Sun, což je sama o sobě natolik silná skladba, že ji v podstatě sluší jakýkoliv kabát (patrně s výjimkou nu-metalu a hip hopu – ale v těch vyzní otřesně vlastně cokoliv). Pak už se rozjíždí kolekce vlastních kompozic, pohybujících se v převážné většině v klidnějších tempech, jen tu a tam proložených rychlejším songem. Hitem první strany v mých očích je temná a deklamativní skladba Lies, společně s druhou Brixton. Zatímco té druhé dominují první Pox Kid, The Rich a především pak předposlední No Liquor.

Lehčí slabinou je poněkud sterilní produkce, která výrazně oslabuje potenciál jednotlivých skladeb, ale pořád se pohybujeme ve světě na dnešní poměry nadprůměrné punkové nahrávky a vlastně i ten nedokonalý, poněkud plochý zvuk je dílem specifického charismatu celého díla. Ostatně celé LP bylo nahráno ve studiu za pár hodin. To, spolu s historií kapely, se posluchač dočte v textové příloze desky.