The Sounds – Weekend

Každý chce tančit. Vždy. V kuchyni s lahví vína za zvuků MGMT, na svatbě – když hrají Knoflíky lásky i po punkovém koncertě, když se pouští Reach For The Sky. Každý miluje ten pocit, když kloužou tenisky po podlaze, když basy prostupují celým tělem, a se zavřenýma očima si srdce notuje největší pecky od Buzzcocks. Ano, první odstavec byl o mně.

To je přesně ten důvod, proč mě baví každá elektronická koketerie punku a power popu, to je ten důvod, proč mě baví The Sounds. Už z promo fotek se tváří jako reinkarnace Blondie a mezi Debbie a Maju bych mohl dát s klidným svědomím rovnítko. Ačkoliv se dali dohromady už v roce 98, první desku s názvem Living in America vydali až v roce 2002. Každý, kdo tuhle desku zmeškal, by to měl ale okamžitě napravit. Mrkněte na klip k titulní písničce a vezměte si týden dovolenou.

Pátá řadová deska od švédských The Sounds s názvem Weekend je rozhodně zábavnější než předchozí Something To Die For. Ale fakt, že po společně strávených patnácti letech je pro partu spolužáků téměř nemožné navázat na svěžest prvních dvou desek, není možné utajit. I tak ale album otevírá příjemně roztančená písnička Shake Shake Shake, kterou kapela představila už v květnu. Na ní pak navazuje ve stejném duchu se vlnící Take It a Wrong Way, která ale kromě taneční rytmiky nabídne i perfektně vystavěný refrén. The Sounds nejvíc připomenou Blondie v songu Hurt The Ones I Love. Titulní Weekend celou desku pořádně zpomalí a dělá to písničku více než zapamatovatelnou. Vcelku samozřejmě se pak tahle skladba stala druhým singlem, byť úplně reprezentativním vzorkem, který by umožňoval udělat si o celé desce jasný obrázek, není.

Pokud vynechám vcelku nudné Young And Wild a Animal, zůstane nám tu vynikající Outlaw, která se přibližuje nejlepším songům z debutového alba. Moderní rádiovka Panic neurazí, ani skladby Too Young To Die a Emperor dojem z desky nekazí, navíc pecka Great Day je jednou z nejzajímavějších písniček nahrávky.

Celkově deska působí mírně rozpačitě, byť opravdu vrací The Sounds k začátkům tak, jak ve všech tiskovkách slibovala. Pár nevýrazných míst ale jasně předčí několik dance-punkových hitovek, které si budete nějaký čas pamatovat. Ale netančete příliš blízko gramofonu, jelikož to jehla nemá zrovna dvakrát ráda…