Když jsme sestavovali žebříček mladých nadějných kapel, které se vyplatí sledovat, bylo mi jasný, že jsme na někoho určitě zapomněli. A taky že jo. Znojemské duo The Queues tam nemělo chybět.
Kvéčka začínali jako taková jihomoravská verze White Stripes – Jimmy Chlumský hrál na kytaru, jeho holka na bicí. Prý mnohem syrovější a punkovější záležitost než to, co se loni zčistajasna objevilo jako debutové EP Dirteens, na jehož obalu byla holka s ksichtem pocákaným mrdkou (do soutěže Sexistické prasátko se bohužel nedostalo). To už hráli Kvéčka oháknutí ve slušivé černi jako bratrské duo, Jimmy s kytarou, Lubomír za bicími. Nyní, o rok později, spatřilo světlo světa druhé EP nazvané Balloons. A dvojsmyslný vtípek na obalu znovu nechybí: holt jak psal Rudiš, skoro všecky kapely byly stejně založený kvůli šukání.
Dirteens byla povedená nahrávka. Těžkotonážní rokenrol z garáže načichlej stonerem, zvukem a vůbec celou frizúrou mi lehce připomínal The OXX, ovšem ne tak neurvale punkový. Balloons z nastavené cesty ani trochu neuhýbají, jen je to všecko ještě o level vejš.
Riff úvodní skladby Red Lips mě okamžitě ladí na potřebnou vlnu. Pochodová tempa a temné kytary nesou z dálky zvuk valícího se kamení. To je klasický rukopis Queues. Jimmyho uhlazenej hlas mi sedí, tady se navíc občas vydává do vyloženě stoner rockových poloh. Zdá se, že ještě zdokonalili temné sborové halekačky, jako chytlavě stadionové „oh, oh, oh“. A všecko je to perfektně vyhraný, bez jediný chybičky, a patřičně stylově.
Mými favoritem na krátkém pětipísňovém EP je hned druhá věc Come and Get It. To je hit jak prase, s geniálním garážovým riffem, schopným roztancovat celej klub. A já si na koncertech bláhově myslel, že je to nějakej cover! Mám rád i taktéž svižnější závěrečnou Paralysing Me.
Podtrženo sečteno, Queues nijak výrazně nešokovali, ale určitě je tam progres, který by, hádám, mohl pokračovat debutovým dlouhohrajícím albem. Umím si je představit hrát vedle takových Baro Chandel nebo Acid Row, a třebas klidně i Unholy Preachers. Relativně nový znojemský label Happy Mutant, ve kterém mají Kvéčka taky prsty hodně hluboko a na kterém EP vyšlo, doporučuju sledovat, protože v poslední době sází jednu šlehu za druhou.
