The Orwells – Other Voices

Když jsem psal o loňské desce The Orwells, trochu jsem jim křivdil, když jsem je označil za horší bratříčky FIDLAR. Chicagští teenage punks s nimi sice jezdí tour a poplácávají se po zádech jako bratři na život a na smrt, ale jejich garážový zvuk a výlety do šedesátkové psychedelie jsou trochu jinde. Říkají tomu flower punk. Debut Remember When… jsem docenil až během uplynulého půlroku a to už jsou na světě dvě další EP: první z nich, Other Voices, vyšlo v červnu.

Orwells mají skvělé nápady a k tomu dokáží dobře pracovat s atmosférou, kdy se někdy zdá, že během písně se začne valit marihuanový dým ze všech stran hotelového pokoje uprostřed pouště a projektor hází na zdi psychedelické projekce, a v další skladbě zase dupou na pedál v těžkých botách s punkovou přímočarostí a opileckým, lehce zhuleným a frackovským zpěvem hubeného, vysokého, vlasatého outsidera Marca Cuoma. Prozpěvovat „lalala,“ tak, že to zní jako podivná směs radosti a vzteklého provokování kolemjdoucích, umí jen on.

Problém byl v tom, že hitový či jakkoli silný nápad zopakovali pětkrát dokola, což v půlce písničky začne nudit. Titulní skladba Other Voices je opět postavená na fuzzkytaře a „nekvalitním“, praskavým zvukem. Má hodně hitovou melodii, která se za celou dobu víceméně nemění, text o nefunkčním vztahu, sebevražedných tendencích a hlasech v hlavě – přesně ta mladistvá šílenost, o které už byla řeč. Vynikající je vyhrávka mezi slokami, nicméně po dvou minutách už to zase mírně nudí.

Blood Bubbles zase cestují časem někam k šedesátkám, hrozně mě baví ten zvuk kytary, který ve skladbách jako takhle vyniká. Pomalejší tempo, fascinace sebevraždou, odevzdaný, přesto naléhavý projev. V songu Head už distorze dosahuje únosnosti – povedená vybrnkávka na začátku a psychedelické experimenty jsou utopené v lo-fi bordelu a chrčení sebekvalitnějších repráků. Mallrats živě z Audiotree jsou pak už pouhou vycpávkou – ale celkem zábavnou, navíc na to, že jde o živák, zvukem se úplně neliší.

Čtyři písně, přičemž první strana desky je tentokrát mnohem lepší, než druhá. Víc se mi líbil též lo-fi, ale přeci jen vyváženější zvuk debutového LP. Přesto, Other Voices, případně Blood Bubbles, si nenechte ujít.