The Missile Studs – Hey! We’re The Missile Studs

The Missile Studs jsou jedním z čerstvých jmen, vyloupnuvším se od protinožců, odkud se znovu a znovu zjevují zajímavé rocknrollové záležitosti, které se vynořují z našeho evropského pohledu jako by odnikud. Kreslený obal s dominantním obličejem onoho opuchlého zmrda, sedícího v Bílém domě, jasně vykresluje názorový vesmír kapely. To vše navíc pod vydavatelskou taktovkou velice sympatického vydavatelství Dirtyflair Record Company.

Spratkovsky punkový projev je hlavní devizou celé desky a The Missile Studs tu odkazují jak k prapůvodním punkovým obskuritám ze své rodné hroudy, tak i k záležitostem jako The Stitches, Smogtown nebo raným US Bombs.

Žádné velké ciráty si s ničím neberou a vysekávají jednu přímočarou punkovou vypalovačku za druhou. Právě tím až neuvěřitelně evokují o pár vět dříve zmíněné kalifornské stylové divousy z devadesátých let. I’m a Cliché zpívají ve čtvrté z nich a až to do značné míry pasuje na jejich tvorbu, nelze jí upřít nespornou svěží přirozenost.

Úvodní Missile Studs Theme je naprosto klasický hajzlíkovský punk hit na první dobrou, bez velkých skrupulí a aranžérských fíglů. Stopáže jednotlivých skladeb jen sporadicky překračují dvě minuty, ostatně víc k naprosto válcujícímu efektu není potřeba. To, co přináší tato deska, je primitivisticky přímočarý špinavý rocknroll, jehož síla a krása spočívá právě ve spojení těchto atributů s nezpochybnitelnou chytlavostí rozeřvaných refrénových popěvků.

V některých momentech jsou sice The Missile Studs poněkud street punkově težkopádní, ale to vyvažují již zmíněnou mamutí dávkou frackovitosti. Předposlední We’re All Losers do značné míry sumarizuje realitu punkového bytí ve společnosti. Ano, jsme všichni lúzři, s tím se převážná většina teenagerů po celé planetě stala punky, natruc rodičům a vytýčeným kariérám, natruc konformismu většinové společnosti.

Příjemné překvapení od protinožců na super limitované gramofonové desce.