The Fialky – Je ti to málo

Je přelom tisíciletí a já jdu do táhlého kopce k modřanské restauraci Labe, kde mám jako obvykle sraz s jedním klukem ze sídliště. Měníme si cédéčka U.S. Bombs, Rancid, Frontkick, nebo Church Of Confidence. Vypijeme pár branických desítek, mluvíme o muzice, aktuálních německých kapelách a britských legendách. Tenhle hubenej, vysokej kluk v upnutém křiváku má i kapelu, a tak se na ni jdu podívat do Kulturního domu Opatov. Jmenují se The Fialky.

Teď, o nějakých patnáct let později, mám v ruce vinyl s názvem Je ti to málo. The Fialky jsou tu pořád a z kapely, která v začátcích každý koncert dohrála jen s obtížemi a musela neustále obhajovat sebe, svoje vnímání punku a cestu, po které se vydala, je jedno ze stěžejních jmen tuzemské scény.

Je sakra znát, jak moc na sobě The Fialky v průběhu let pracovali. A po náročném koncertním víkendu je ještě v neděli večer potkáte na baru strahovské Sedmičky, když se jdou podívat na vystoupení kapel, které mají rádi. Žijí svůj slogan „punk, sex, pivo“, ač se to vždycky zdálo jako klišé. Od předchozí řadovky Kapitán 77 dělí Je ti to málo šest let, které The Fialky vyplnili épéčkem No School i best of deskou s vloženým EP Stínadla. A už Stínadla především songem Stejná píseň napověděla, jak bude nové album znít.

Bad, bad, bad reputation! The Fialky si vždy libovali v odkazech na songy svých vzorů a nejinak je tomu v otvíráku Reputace. Mnohem výš jdou ale v písničce Kreju ti záda. Ukázat na příběhu Hanče a Vrbaty příklad nejopravdovějšího přátelství a do toho citovat Cock Sparrer považuju za výborný nápad. Na textech si tentokrát The Fialky dali záležet a album má opět precizní zvuk od Honzy Balcara. Ve svém typickém stylu pokračují písničkou Košile a vyloženě si s fanoušky hrají v zářezu Věci co vlastní tebe. Fight Club, Pixies, rozumíme si? Za vrchol první strany ale považuju závěrečný song Tatér. Fialkám se podařilo do písničky dostat atmosféru osmdesátkových Adicts a vygradovat ji ve třech minutách, aniž by použili klasickou písničkovou stavbu.

B strana začíná songem Poslední gang. Jasná, přímočará hymna a také logicky první singl z alba. Jak všechny svoje špatné vlastnosti podat tak, aby vyzněly jako klad, poradí titulní vztahovka Je ti to málo a už jsme zase u dalšího videosinglu Kérky od Terky s hostujícím Radkem z Nežfaleš, se kterým The Fialky spolupracovali na lyrice. Podtitul Generace 2000 (stejně jako u Posledního gangu) je víc než trefný, vyjmenovávání klubů a festivalů možná až moc nucené. Ale ano, tyhle příběhy nikdy nevyblednou. Stejně jako všechny příhody z Horních Počernic, ke kterým se The Fialky pravidelně v písničkách tematicky vrací už od roku 2008. Počernice story je tak další ze songů, které popisují tenhle podivný mikrokosmos za konečnou metra na Černém mostě. Pak dojde na dvojici už dříve zveřejněných coverů Feeling a Pod tlakem, přičemž druhý jmenovaný mě pořád baví víc, než jsem ochotný si přiznat.

Je ti to málo je rozhodně nejlepším albem Fialek od debutu Průser. Kapela mu dala luxusní vyřezávaný obal, dva velkoformátové plakáty, vložené CD, skvělou grafiku. Už z toho je znát, jak si kapela za tímhle albem stojí, že mu věří a že nechtějí nechat dva roky tvrdé práce vyšumět do ztracena. O release se opět postaral Papagájův Hlasatel Records a já jsem rád, že tentokrát to kapele, se kterou si tak nějak pořád křížíme cesty, vyšlo na jedničku.