Musí to znít jako továrna. Tuhle větu budu mít s Vole spojenou už napořád. K tomuhle večeru navíc skvěle sedí. Zatímco Vole jsou těžkými stroji, které v doprovodu hlasitých úderů a lomozících pásů drtí kamení na prach, Nag jsou mozkem celé mašinérie. Donekonečna se opakující impulsy, které se s bzučením ženou po přednastavených trasách. Obě části téhle továrny se ale někde po cestě do brněnského Kabinetu Múz vymkly kontrole.
Nag čekala z Atlanty do Kabinetu dlouhá cesta, a ta vzdálenost jako by byla znát i v hudbě samotné. Nenapadá mě žádná česká kapela, která by dělala podobnou muziku. Nag v sobě mísí punkovou živelnost, organizovaný no-wave chaos a post-punkovou náladu. A ať to zní jakkoliv přeplácaně, ve skutečnosti jde o muziku jednoduchou, repetitivní a naživo naprosto strhující. Onu strohost pak skvěle dokreslují téměř robotické zpěvy, které si v některých skladbách vystačí s jediným slovem. Narážím třeba na výmluvný song Vomit.
Kapela na pódiu působí jako uvězněné dílky nějakého počítačového viru. Za doprovodu svižných, opakujících se strojově přesných rytmů se kmitají ve svých malých uzavřených světech, jako by byly těsně před explozí, a přitom do okolí šíří vysoce nakažlivé tóny. Tóny, které posluchačům příjemně rozkmitávají končetiny.
Vole oproti tomu útočí na receptory mnohem přímočařeji – a výsledek je podobně efektivní. Pocit, že mě přejel buldozer, který jsem míval na úplně prvních koncertech Vole, mě s postupem času opustil, teď ale těžkej stroj zařadil zpátečku a převálcoval mě nazpátek. S poslední deskou Tohle Není Prdel mě tihle pražští dříči začali znovu bavit, a to platí i v živém podání.
Koncerty Vole už neznamenají vrstvy hluku a několik ozvěn. Teď je to přímá rána bucharem mezi oči. Hudebně nekompromisní projev je pevný jako okovy kapitalismu a mechanicky přesný nástroje dávají vyniknout živelnému zpěvu Tomáše Mitury. Ten do nasraného punkového řvaní přimíchává další polohy, přičemž některé působí jako vypůjčené ze Sněti a další jako vytažené z ještě větších metalových hlubin.
Kromě dvou silných setů mě úterní večer v Kabinetu potěšil taky poměrně solidní návštěvností a nadšením posluchačů. V Brně byl po Nag a Vole očividně hlad. A zatímco se všichni přítomní dosyta a do spokojenosti nažrali, Kabinet zůstal celej.
