Jsou věci, které by mi ještě před pár lety připadaly jako naprosto absurdní, a to se týká i punkových vykopávek. Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že budu psát recenzi na LP s dobovou nahrávkou kapely Stalinovy oběti, asi bych se smál ještě za dva dny. Leč rok se sešel s rokem a to, co před nedávnem znělo jako atak absurdního pábitelství, je dnes realitou. Stalinovy oběti byli lokální pražskou kapelou, exaktně reflektující místo a dobu svého vzniku.
Stalinovy oběti, to je lehce těžkopádný frackovský punk s adekvátně pubescentní lyrikou, která, ač v mnoha momentech poněkud úsměvně křečovitě omílající ta nejlacinější klišé spojená s punkem, v určitých okamžicích dokáže výstižně reflektovat realitu tehdejší transformace režimu. Texty jsou deklamovány afektovanou pražštinou, dávající projevu kapely specifický charakter.
Hudebně tu posluchač dostane dávku amatérsky rozhašeného místního punku s určitou dávkou šarmu, logicky spojeného s přirozenou spontánností mladického punkového neumětelství. Jednoznačným hitem mezi třináctkou skladeb je rychlá skladba Revoluce a to platí i textově. Její značně nadčasové „…Ta měšťácká revoluce, no ta se vám povedla…“ by nemělo zapadnout. Jsou tu některé skladby, které mohly jako generační výpověď fungovat pro punkové pubescenty, konfrontované s překlápěním režimů a s kapitalismem, poznenáhlu budovaným skvadrou bývalých kariérních členů strany ruku v ruce s veksláky a zelináři. Je to dědictví, které naprosto zdegenerovalo místní politický systém a jeho smrdutý odér se táhne místním prostředím dodnes.
Tu a tam z celku vykoukne výraznější skladba, to lze říci třeba o Stalinovy Oběti nebo Nechci. Jindy se jedná o echt pubescentní výtvory typu Do hoven, fungující na garážovém koncertě, když je vám sedmnáct a máte v sobě flašku čůča s alpou, ale z desky a pohledem padesátníka je (jiná než čistě dokumentární) hodnota těchto skladeb mimo mísu.
Bohužel, nahrávka zásadně utrpěla degradací původního pásku, takže se posluchač musí vypořádat s poněkud rozkolísaným zvukem, ale je tu určitá přidaná archivně vzpomínková cena, která jednoznačně přebijí tyto technické nedostatky.
Popravdě, pro mě jsou Stalinovy Oběti kapelou, která po sobě v mých vzpomínkách takřka nezanechala stopu. Ano, byl jsem na nějakých akcích, kde hráli, vzpomínám si na jejich jméno z letáčků, ale nevybavuji si z jejich vystoupení doslova nic. Navíc v roce 1990 mě spíš zajímala záplava hardcore muziky ze zahraničí a to, o čem se právě psalo v Maximum Rocknrollu.
Zpracování celé desky je vydařené a pro pamětníky i vyhledávače místního obskurního punku se jedná dílem o další povedenou desku do sbírky a dílem třeba i o osvěžovač vzpomínek, dávno zasunutých do zastrčených zákoutí mozku, kde na ně usedaly obrazné pavučiny.
Rok vydání : 2022
Label: PHR Records
- Punkowitze
- Sekyra
- Revoluce
- Myslíkova ulice
- Budem dál
- Do hoven
- Já už jsem takovej
- Stalinovy oběti
- Nechci
- Fuck OF
- Kárnej tábor
- Krysy
- Návštěva
