Shipwreck – We Are On The Tracks

Je tomu zhruba rok a půl, co jsem poprvé objevil jméno Shipwreck. Dvojice kluků na videu jen s akustickými kytarami na gauči hrála povedenou vlastní písničku On The Tracks. Jedním z nich byl Honza z Bombs From Heaven, druhým pak Kuba Řezníček, vystupující pod jménem Don Care. Byli brněnskou odpovědí na trend akustického folku, který tolik hýbe punkovou scénou. Letos Shipwreck natočili svůj debut We Are On The Tracks a zdarma si ho stáhnout můžete zde.

Zvuk nahrávky je od začátku hodně intimní: nic víc, než dvě kytary a dva kvalitní vokály. Ani se to moc neliší od živých vystoupení, na které si Shipwreck vždycky vozili vlastní barové židle. Možná je záznam o trochu učesanější, ale atmosféra mu rozhodně nechybí a nejvíc mě oslovují ty písničky, které mě zaujali už na koncertech. Kids Of 90’s, Will You Laugh? a především Fuck Scotland se skvělou zpěvovou linkou ve slokách a nájezdu na refrén. Nejosobnější tvář ukazují Shipwreck v písničce Naked a je to na každý pád nejlepší písnička z nahrávky, i když svým vyzněním trochu žánrově vybočuje. Oceňuju také vynikající texty, které, byť jsou v angličtině, netrpí českým slovosledem a výrazivem. Tím ale kvalitativně převyšují anglickou výslovnost kapely. We Are On The Tracks je deskou, ke které jsem se nevracel jen z povinnosti. Byť nic převratného nenabízí, čas s ní příjemně uplyne.

Moc mě mrzí, že nadějný debut brněnských Shipwreck je zároveň jejich poslední nahrávkou. Mnozí z Vás vědí, že se Jakubovi stala osudnou cesta z koncertu v Bystřici Nad Pernštejnem. V životě se mi nepsala žádná recenze takhle těžce. Kubu jsem neznal nijak dobře, dali jsme si spolu pár piv v Bubnu, trávili spolu čas před koncertem Against Me!, ale v častějším kontaktu jsme nebyli. Budu si ho navždy pamatovat jako rovného kluka, vždy ochotného a milého, za každé okolnosti dobrosrdečného a usměvavého. A vzpomínky všech mých známých na něj jsou naprosto totožné. O to víc naštve, že takový člověk, plný talentu a pokory, tu s námi nemohl zůstat déle, protože to, co miloval, ho připravilo o život. Jediné, za co jsem rád, je, že po sobě s Honzou zanechal příjemnou nahrávku. Samozřejmě, že We Are On The Tracks má své chyby. Ty mi ale v kontextu událostí připadají absolutně nepodstatné…