Shadow Of Television – Zbytočné obavy

Když se zčistajasna na internetu objevil singl Shadow of Television, čtyř mladých kluků ze Slovenska, zdálo se, že vody československého punku konečně rozčeří něco nového. Nového, ale přesto stále recyklujícího staré vinyly, přístupně i pro zatvrzelé, takzvaně „ortodoxní“ (co to, proboha, vůbec je?) pankáče. O půl roku později vychází debutová deska Zbytočné obavy a třináct písní pokračuje v tom, co načal zmiňovaný singl.

Televize servírují přímočarý punk rock, který opravdu není ničím novým – jednoduché riffy, dřevní odrhovačky, energie. Oproti starým chlapům v opraných tričkách Damned, žijících ze setrvačnosti víkendovou revoluci během nekonečných pogo tour, vidláckým alkoholikům nebo stylařům z garáží tu je nevídaná autenticita. Mladost, vztek, manidodepresivní atmosféra, sevřenost, strach, temnota i náhlá víkendová euforie. Naechovaný hlas se zdá být starším než dvacet let, a to, že místy je Vojto vlastně falešný, dotváří upřímný, neučesaný a osobitý projev.

Písním jako Milión míl sluší temnota, ať už jde o okouzlení The Lords of the New Church (perfektní new wave kytara), chytlavý zlověstný refrén nebo pocit osamělosti a odlidštění. Trochu bizarně, přesto dobře pak působí spojení flangerového zvuku kytary s veselou roztančenou odrhovačkou v Let’s Go. Už víckrát byla zmiňována podobnost se Slobodnou Európou – možná jde jen o slovenštinu, melodické popěvky a ne zrovna veselá poselství, ale skladby jako 2.0.1.3. nebo Zbytočné obavy by leckdo klidně mohl zaměnit. On někdy zase vokál českému posluchači zní hodně jako Koňýk, obzvlášť ve výše posazených halekačkách jako It’s Gonna Be Allright nebo hymnickém (leč trochu přehnaně patetickém) závěru Sloboda alebo nič.

Na desce se ukazují Shadow of Television i v dosud neslyšené poloze úderných punkových songů – hned úvodní Smrad totality je jedním z vrcholů nahrávky. Texty kritizující nečinnost a znuděnost obyčejných lidí a zároveň marnost všeho, stejně jako politické čachry v rychlém tempu s melodickými refrény míří přesně na cíl a úplně nejlépe tohle ukazuje skladba Dôvod niečo robiť. Naléhavý zpěv: „Ja chcem mať dôvod žiť! Ja chcem mať dôvod niečo robiť!“ Stivovské vzdychání, agresivní kytara a vynikající (!) text, který má potenciál oslovit tisíce znuděných teenagerů a mladých lidí trávících celé dny na facebooku a noci v klubech a rauši.

V rámci žánru všechno instrumentálně šlape skvěle. Nová verze lovesongu střihu odrhovaček Ramones – Dnes na teba zabudnúť neviem – je lepší než ta singlová a síla popěvku „c’mon bejbe“ roste s každým poslechem. Podobně funguje i o něco zběsilejší, ale o to naléhavější refrén v Nečakám, že to pochopíš.

Samozřejmě má album svoje mouchy. Tá istá show nebo Strach jsou skladby, které nikdy nebudou první, na které si člověk vzpomene, a Poisoned Heart přezpívané do slovenštiny se moc nepovedlo. Nicméně, snad poprvé od mého dospívání je tu punková kapela zpívající v rodném jazyce, která vydala desku, o které se týdny mluví a která mě baví týdny poslouchat. Ani nevím, kde jsou Levice, ale v jedné z garáží tam hrají Shadow of Television a zasloužili by si víc než pár lidí pod pódiem, neboť vrací punku něco z jeho původního významu. Ať už výpovědní hodnoty nebo nebezpečnosti.