Shadow of Television – s/t

Moje druhá letošní recenze pro K&H a druhá nahrávka ze Slovenska (i když naturalizovaná v Praze). To nemůže znamenat náhodu. Slovenský punk zní jinak a přímo lahodí mýmu uchu.

Shadow of Television. Okamžitě se mi vybaví pár poměrně bizarních zážitků a jejich hudba mi je bude pokaždý připomínat. Nemyslíš – zaplatíš. Pro ilustraci poslouží Alešův dobový report. Shadow of Television nikdy nehýřili optimismem a už z podstaty se vymykali punk partičkám v rozjuchu. Texty nikdy nedávaly moc naděje, nenabízely řešení, ale nabízely spoustu osobních pocitů a deziluze. Fotky na Instagramu zkrátka nejsou reálnej život a každej vám svůj život vykresluje v těch nejsvětlejších barvách, protože chce, abyste to tak vnímali. Skutečnost je jiná. MCD Shadow of Television může posloužit jako úvodní vhled do opravdovýho světa, kde nejsou jenom krásný auta, pohodinda a California sun. Nabídnou shadow stranu velko i maloměst, každodenní rutinu a otázku, jestli tohle všechno má smysl. Příjemnou dávku nihilismu dokonale ilustruje „Pod zemou“ a fráze „vytaste zbrane a začnite do mňa strielať“ svůdně koresponduje se „nepotrebujem súcit, zničte čo je vo mne“. Škoda že většina tuzemských punk festivalů posledních pár let nabízí jen instantní nudu v prášku plus party kapely a na skutečnej underground se trochu pozapomíná. HAHAHA. Podívejte se na poslední video Shadow of Television a zkuste se intenzivně bouchat do hlavy. Nešetřete se, děláte to pro sebe. Protože to, co cejtíte (pokud se neokrádáte), je skutečná bolest. A když cejtíte bolest znamená to, že doopravdy žijete. „Dostaň ma von.“

Zvuk je dost sklepní, kytary smrděj K-Townem posledních čtyřiceti let a to miluju! Vojto (nebo po našem Béla) se nikdy nestyděl za emoce a to se myslim dost pozitivně, pokud se to tak dá nazvat, podepisuje na nahrávkách Shadow of Television. O hiatu kapely a následný reinkarnaci nemá cenu psát, protože jsem je na okamžik přestal sledovat. Nicméně se zdá, že melancholický duch je zpět a sám jsem dost zvědavej, jakej další nápis vyrytej do hospodskýho stolu nám přinese vítr dní zítřejších.

Samozřejmě by nahrávce slušel sedmipalec nebo alespoň flexík, ale na druhou stranu mi do-it-yourself mini CD-R (Verbatim) o stopáži 8:37 připadá v dnešní době jako docela punk. Padesát kusů, osobně vypálených, i to je kus srdíčka <3 Neslyšet můj druhý rodný jazyk, připadalo by mi, že poslouchám kapelu z Taken by Surprise, Dirtnap nebo Adult Crash.

Chci bejt zase v Berlíně, potkat totálne najebaný Shadow of Television i s Eugenem, ktorý nás naďalej pozýva „pome se najebat, chalani, ale akože uplne, totálne“, přestože se sotva držel rukojeti U-Bahnu. Necejtim Fidlar (vlna už pominula), cejtim The Estranged a Autistic Youth. Cejtim autentickou Levici. Více jak osm minut osobní katarze, dejte tomu šanci!