Shadow of Television – Mayday

Shadow of Television se zjevili zčistajasna a od prvního singlu Milión Míl měli moje sympatie. Mladá kapela, která absolutně nezabředává do bahna česko-slovenské představy o punku zobrazující ho povětšinou jako staromódního rumem zpitého bukanýra v holinkách. Pokud se ze subkultury stalo pouhé vystavování sebe sama v anarchistických rekvizitách, papouškování pár jednoduše zařaditelných černobílých názorů a konverzace v hipsterské kavárně počínající frází „vždyť já mám punk rád, třeba Totální nasazení je super“, pak radši přijmu nálepku reprezentanta popkultury. A pokud se nad tím zamyslíte, většina dobrých punkových kapel uměla pop správně znásilnit a použít jeho zbraně v nejjednodušší formě.

Proto mám radost z kapel jako Shadow of Television. Inspirace sedmdesátkami, stejně jako současným garážovým revivalem, temné texty ve slovenštině připomínající sklepní legendy z pod Tater a hlavně vlastní ksicht. Vnitřní démoni a k tomu potřebná dávka nihilismu a nevycválaného chuligánství. Debutová deska toho byla plná, a na novém EP Mayday, které vychází pod PHR na sedmipalci, tomu není jinak.

Nie je sa čomu smiat je jedna z nejlepších skladeb, jakou jsem letos zatím slyšel. Správně špinavý zvuk (nahrávka prý vznikla ve zkušebně), nádherný zvonivý zvuk kytary, na vokálu lo-fi efekt ala Gaggers nebo Orwells, a refrén je chytlavý na první poslech, obzvlášť s tím fidlařím „ááá“. Je to jedna z těch skladeb, které sice oplývají depresivním sdělením, ale ta melancholie je paradoxně příjemná a plná chuti do života.

A odkud že přichází inspirace, je zjevné už díky titulní skladbě Mayday. To je totiž Stoked and Broked od FIDLAR předělané do slovenštiny. Přejímání zahraničních songů je běžná praxe, nicméně tady mě to nebaví, jelikož originálu nesahá song ani po paty.

Síla vydržať je nejspíš nejstarší skladba na nahrávce, která vznikla už někdy loni kolem singlu Toto mesto (horí nudou). Hodně povedená pecka, žádné kudrlinky, přímočarý punk a opět hodně chytlavá melodie. Jako nejslabší věc pak slyším song Na temnej strane, což je takový těžko zapamatovatelný kočkopes s jakýmsi rapovým základem, který si zaslouží přepnout (což se ale na vinylu dělá těžko).

Je to takových padesát na padesát. Polovina EP mě nadchla, polovina zklamala, jelikož Shadow of Television nasadili laťku vysoko. Na každý pád to lepší z česko-slovenského punku, navíc na vinylu, vyrobené víceméně na vlastní náklady. Díkybohu, že takové desky vychází. V březnu navíc můžete stíny televize ochutnat naživo, po necelém roce se vrací do Čech na miniturné s The OXX. A můžeme být rádi, že k něčemu takovému dochází, jelikož před dvěma lety to po jejich první návštěvě české kotliny vypadalo na vyhoštění.