Sex Deviants – Za jinej svět

Pro jednoho moc rockoví, pro druhého málo punk, pro třetího příliš lyrický texty, pro čtvrtého zavádějící název, pro pátého to bez ženského vokálu nemá smysl. Pro mě zajímavý posun. Pojďme se podívat kam?

Při poslechu nové desky strašických veteránů Sex Deviants vzpomínám na léta, kdy obráželi kdejakou sokolovnu i klub s blonďatou zpěvačkou Olčou a byli tak trochu zjevením na převážně mužské scéně punkových kapel. Ale každému někdy dojde dech, potřebuje si odfrknout a někdy je třeba i založit rodiny a počkat, až děti vyrostou. Podobou cestu urazili i „devianti“, kteří časem osiřeli o ženský vokál a museli si najít svoji zcela novou cestu, která je trnitá a náročná, ale rozhodně ne marná.

Hitovka s prapodivným názvem „To jak jsem se“ otvírá album Za jinej svět, které právě vychází pod značkou Cecek Records na CD i na vinylu. A při každém poslechu se víc a víc zažírá pod kůži. To platí i pro titulní i pro ty následující skladby. Každým poslechem přibývá myšlenek a prostoru pro dumání nad tím, co tou kterou skladbou chtějí říct. A není vůbec snadný se dobrat a utřídit si, o čem některý songy vlastně jsou. Z první části alba rozhodně vyčnívá ještě „Ta hospodská“ s refrénem, kterej mi zní už týden v hlavě. A i když je vlastně o lásce, textově rozhodně vyčnívá a je svým způsobem dojemně krásná. Velikánskou devízou v tomto songu je naprosto skvěle zpracovaný souběh vysokého hlasu hlavního vokalisty Štěpána a hlubší řev křiklouna Hedřicha. A jestli mám zmínit jednu aktuální přednost kapely, pak je to právě kontrast vokálů, který doplňuje ještě druhý kytarista Petr. Následující skladba „Ten metal“ jakoby otvírala budoucí možné směřování kapely. Damián Kučera ze Skywalker (který měl na starost mix a mastering) si asi název písně vzal k srdci a snažil se udělat kytary (hlavně na začátku) opravdu metalově zvonivé. Vyhrávka v další části songu mi připomíná některé rify Davové psychózy. Nicméně skladba už vybočuje ze škatulky punk zcela nepokrytě a zásadně. A to i textově.

Skladba „Ten netopýr“ fakticky uvozuje druhou část alba. A je o svobodě a je fakt dobrá, nicméně i přesto cítím, že ač je neukotvení a nejednoznačnost hlavního vokálu silnou stránkou, je zároveň i slabinou. S přehledem si troufnu tvrdit, že já (a to znám Sex Deviants přes 20 let) absolutně netuším, kdo skladbu zpívá a z bookletu se to nemám šanci dozvědět. K tomu se hodí dodat, že grafické zpracování alba je vlastně až příliš jednoduché a trochu kazí dojem z desky. Doufejme, že vinyly, které vyjdou v roce 2021, dojem narovnají. V následující skladbě „Ty vlaky“ slyším vliv starších západočeských kapel, „Ten lazar“ je pozitivně smutná, má zajímavý text a hezký kontrast mezi slokou a refrénem. Závěrečný popěvek mi připomněl starší Znouzectnost. Jistý vliv folku byl u Sex Deviants slyšet i dřív. Sám jsem třeba jejich starší album označil za „ethno punk“. A to naprosto v tom nejlepším slova smyslu, který mě v tomhle spojení napadl. Závěrečná skladba „Ten rock´n´roll“, kterou v jarní karanténě ztvárnil povedený videoklip, je textově i hudebně sice pro „devianty“ netypická, ale tahle poloha jim fakt sluší. Škoda, že se nedrželi u více skladeb toho garážového zvuku, který není vyveden na desce, ale v klipu ano (nahráno jako demo v ExAviku v Klatovech).

Sečteno, podtrženo: Sex Deviants nahráli nadprůměrnou desku. Punk je pro ně ale hudebně i textově už něco trochu jiného, než pro většinu scény. Jejich lehce naivní pohled na svět je ale sympatický a upřímný. Bez zbytečných gest a póz, kterých u současných českých kapel najdeme dost a dost.