Sarah Blackwood – Wasting Time

Sarah Blackwood, kterou můžete znát i pod jménem Sarah Sin, působí hlavně v kanadské psychobilly partičce The Creepshow. I přesto, že kapela nemá dlouhodobě o koncerty nouzi, Sarah se před dvěma lety pustila do sólového projektu a vydala své první album. To bylo překvapivě klidné a ukázalo, kde má zpěvačka kořeny. Stejně tak i s druhou deskou se vracíme o několik dekád v historii hudby zpátky – album Wasting Time, vydané 13. dubna, nás zavádí do vod amerického hillbilly.

A hned úvodní písní dává vědět, s kým máte tu čest a co můžete od desky očekávat. Jako první zazní tóny foukací harmoniky, ozve se tamburína a spustí banjo. Sarah zpívá čistě a místy pochmurné texty jí prostě věříte. Stejně jako v písních její domovské kapely se i na Wasting Time objevuje spousta démonů a podobných „temných postav“. Tady se ale dostáváme do úplně jiného levelu. Už se nejedná jen o klasická psychobilly klišé, tohle je autorčina otevřená, osobitá a upřímná zpověď. Na rozdíl od současných písničkářů jako je třeba Tim Barry, vyznívá ale pořád spíše optimisticky. Plusem určitě je, že deska je vyvážená a podařilo se jí vyvarovat slabších momentů. Z jedenácti písní dýchá atmosféra slunného Tennessee takovým stylem, že jsem měla chuť nasadit si na hlavu klobouk a jít si dát do báru mezi rednecks něco k pití!

Ve srovnání se zpěvaččiným debutem je nová deska rozmanitější, řekla bych i rychlejší. Uslyšíte zde i množství hostů, ať už zpěvaččina bratra Iana, otce Mikea, kontrabasistu The Creepshow Sickboye či Daniela Flamma, který Sarah doprovází na koncertech. I přes to mě osobně oslovilo více první album. Sarah na Wasting time country postupy rozhodně nešetřila, někdy ale méně znamená více. Ve chvíli, kdy jsem si říkala, že už je toho westernu na mě moc, pak ale výborně zapůsobila změna na konci alba, kdy harmonika a banjo utichnou, a prostor dostane opět Mr. Blackwood, tentokrát za doprovodu pouze akustických kytar. Příjemně se pak poslouchá i klavír v Diamond Eyed Devil, kterou ale vzápětí střídá poslední skladba, kde se Sarah opět vrací k hudbě, na níž vyrůstala.

I když stejně jako já posloucháte daleko tvrdší muziku, někdy není na škodu dát si něco klidnějšího. A pokud máte rádi kvalitní ženský vokál a nedostáváte při zaslechnutí slova country automaticky vyrážku, Wasting Time pro vás nutně nemusí znamenat ztrátu času.