Nebudu nijak zastírat, že v době vzniku mě v pořadí třetí album Šanov 1 naprosto minulo. Po skvělých koncertech a vlastně i nahrávkách, kterými se kapela presentovala těsně po svém vzniku, na mě působilo jejich popřevratové působení jako jeden velký sešup do propasti. Navíc v té době jsem byl natolik pohlcen věcmi z celého světa, že z mého tehdejšího pohledu „vyšeptělé“ místní záležitosti byly odsunuty někam na vedlejší kolej. To rozhodně nenapomohl změnit ani naprosto příšerný obal původní CD verze. Naštěstí LP verze dostala nový kabát, takže už mi nemusí při pohledu na něj krvácet oči. Každopádně okamžikem, kdy jehla zajede do drážek desky, mi okamžitě naskakuje na mysl rčení o tom, že se nemá soudit kniha dle obalu.
Úvod obstarává skladba Nastal čas s naprosto skvělým kytarovým motivem, charakteristickým Šantrůčkovým afektovaným kňučením a sarkastickým textem. Rifová struktura reflektuje vliv klasického hardcore punku v tom nejlepším slova smyslu a Šanov 1 tu jsou na jednom ze svých tvůrčích vrcholů. Snad jedinou výtkou může být, v mixu poněkud nepříjemně prominentní, plechovkový zvuk rytmického bubínku, zvlášť v kontrastu s potlačeným basovým bubnem.
S druhou písní ovšem následuje pád do hlubin trapnosti, o ten se postarala interpretace skladby Jožin z bažin. Ta mi navíc proti mé vůli zpřítomnila potlačené vzpomínky na naprosto dementní soubor Děda Mládek Illegal Band. A zde je další ukázka toho, že písně Ivana Mládka zkrátka a dobře fungují jen a pouze v původním autorském provedení.
Jenže hned následující skladba Zeď je opět skvělým hardcore punkem, postaveným na stejných atributech jako píseň úvodní. V ničem nezaostává ani nová verze skladby Prasata, pocházející již z raných dnů kapely. Ta hudebně nabízí svěží archetypální středoevropský hardcore punk, zatímco využití textové parafráze letitého Suchého hitu je v nejlepším případě diskutabilní. S výjimkou nešťastného Jožina z bažin je tak celá první strana až nečekaně povedenou dávkou, pro Šanov 1 charakteristického pojetí tuzemského punku, a efektně vrcholí skladbou Viva Velvet Revolution. Ta na pozadí naprosto chytlavého motivu hořce reflektuje realitu nového režimu a rozčarování těch, pro které přinesla víc negativ než pozitiv.
B strana nabízí poněkud odlišnou stránku kapely, větší část kompozic předvádí devadesátkový tvrdý rock, přiměřeně potemnělý, občas psychotický a se spoustou metalových vyhrávek. Z tohoto konceptu na celé straně desky vybočují pouze Život je takovej a Tak jako každej den. Nutno říci, že, ačkoliv mé preference patří spíše skladbám na první straně, a první dojem z té druhé byl strašný, i tato tvář Šanov 1 má po několika posleších své kouzlo. Nicméně bych se bez ní patrně dokázal obejít. Základní ingrediencí je tu i nadále afektovaný projev zpěvu, deklamující temné verše plné expresivních vulgarismů, spolu se schopností napsat kytarový motiv s chytlavým potenciálem. Každopádně Eso 55 má svůj vrcholný moment v šesté písni, aby ve své druhé polovině usadilo v polohách podstatně méně hitově explozivních.
Dík kontextu zmíněnému v úvodu se pro mě Eso 55 jako celek nakonec stalo příjemným překvapením, naservírovaným se zpožděním čtvrt století. Ale lépe pozdě než nikdy.
Rok vydání: 1996 / 2021
Label: PHR Records
1. Nastal čas
2. Jožin z bažin
3. Zeď
4. Prasata
5. Santa Klaus
6. Viva velvet revolution
7. Proč ne
8. Hajzl
9. Život je takovej
10. Já chtěl bych
11. Depressio
12. Tak jako každej den
13. Sranec
