Že je prej skáčko s trochou toho punkrocku už mrtvý. Nápis na rozpálený zdi to hlásal jasně, a ještě si to o tom povídali lidi před klubem. Jenže, pak se z hlavního města Španělska začaly šířit zvěsti, že to vlastně není tak docela pravda. Že to je dost možná celé úplně jinak. A tyhle zvěsti se postupně formovaly, až se nakonec zhmotnily ve formě kapely Enganchadxs. Ta totiž v polovině ledna představila svoje s/t EP, které obsahuje celkem čtyři skladby a zaručeně člověka roztancuje.
Přesně tohle mám rád. Skočný rytmus, klasicky klapavý zvuk, punkrockový nádech a řezavý (i rezavý) dechy, co jen umocní celkový dojem a někdy dokonce vystřelí všechno o pár pater výš. Enganchadxs nenabízí nic převratného, nic, co by člověku vyrazilo dech něčím novým nebo nadmíru originálním. A je to tak dobře a správně.
Je to poklona ska/ska-punku, jak ho mnozí z nás známe a máme rádi. Na druhou stranu, je to v tom cítit jiskra, která jasně říká, že není potřeba se babrat v nějaké obehrané nostalgii. Vždyť taky proč, že ano? Španělský ska, to nejsou jen Ska-P, Obrint Pas, Kaso Perdido nebo Skalariak.
Z hudby Enganchadxs jsou úplně cítit horké večery, kdy se nálada stupňuje s každou další odehranou skladbou. A člověk chce tancovat a skákat až do úplného vyčerpání. A mezi tím se taky uvolněně pohupovat v kolenou a házet boky na obě strany. Nakonec se jen unaveně svalit do vyhřáté trávy a sledovat modrou oblohu, která nikde nekončí.
Je to vlastně trochu romantika, kterou občas všichni potřebujeme a chceme. A nějaké to snění k tomu taky zcela jistě patří. A kdo by neměl rád ty chvíle, kdy může všechno hodit za hlavu a nechat se unášet na vlnách příjemných melodií. Enganchadxs všechno tohle nabízí měrou vrchovatou.
