Retox – YPLL

Jsem za zrcadlem! Pokřiveného světa se poslední dobou dotýkám z druhé strany, nevím, jestli je skutečnost tady nebo tam a čekám na výsledky dalšího krevního rozboru. Děsím se, jaký bude finální verdikt, co všechno mi ještě zakážou, jako by toho už teď nebylo málo. Dávám si do uší novou desku od Retox.

Jako odpověď na mojí frustraci začínají první tóny Modern Balls a jestli existuje hudební zhmotnění mého hněvu z nucené abstinence a dalších sviňáren, je to právě tohle. Nihilistické, až surreálně automatické texty, plné zdánlivě nahodilých kombinací hesel a post-apokalyptických výkřiků do temnoty života. Epitaph tvrdí, že Retox jsou v současnosti nejvíc provokativní a nejenergičtější kapela, což je velkohubé tvrzení hodné spíš Bitch And Chips, jenže musím přiznat, že YPLL je deska pro člověka odkojeného Rancid a Buzzcocks perverzní zjevení. Jako když jsem poprvé slyšel Kind Of Blue od Miles Davise, jako když jsem poprvé viděl Donnieho Darka.

Všechny songy kolem dvou minut, raubířské pecky jako Congratulations, You Are Good Enough nebo Soviet Reunion uvrhují mou pošramocenou tělesnou schránku do iracionálního transu a úryvek z písničky You Lost Me At “It Wasn’t My Fault” – „Some guys got suits, I got soul” dokonale vystihuje, kam Retox cílí a co tím vším myslí. Tohle je monstrum z Wall Streetu a deštného pralesa.

YPLL je to nejlepší a nejoriginálnější, co jsem zatím letos slyšel. Veliká škoda jen, že jsem nezjistil, co pánové mají rádi k jídlu, protože přeci jen je to pro spoustu lidí poslední dobou silný ukazatel kvality produkované hudby. Jenže nasrat, tohle je nejlepší hardcore deska posledních let. Žádný rovný kšilty. Návrat na dřeň kytarový muziky. Rozhodně se nebojím, že by někdo odcházel 4. 7. z plánovaného koncertu na strahovské Sedmičce zklamaný. Takováhle kapela mi v Čechách jednoznačně chybí, a pokud o nějaké víte, dejte vědět.