RECENZE: Znouzectnost – Ukolébavky pro nevhodné loutky / Folcore (dvě recenze v jedné)

Plzeňští Znouzectnost se vrhli na postupné zdostupňování své tvorby na gramofonových deskách a jeho další dva plody spatřily světlo světa zároveň. Jsou jimi první LP kapely, Ukolébavky pro nevhodné loutky, které tímto slaví své třicetiny, a o dva roky mladší Folcore. A jak společně vyšly, tak se jim i společně podívejme na zoubek, značně retrospektivním pohledem.

Ukolébavky pro nevhodné loutky:

V kontextu roku 1992 byli Znouzectnost kapelou se slušnou fanouškovskou základnou a trojicí kazet na svém kontě, z nichž ta první ještě de facto navazovala na vojenskou službou uťatou éru Zastávky Mileč, a ta třetí byla ve své podstatě již albem, vydaným v dané době pouze na kazetě. Bylo tedy logické, že po kapele šáhne některé z tehdejších větších vydavatelství, a tak Znouzectnost zakotvila u Globus International. To v tehdejším kontextu a místním prostředí představovalo jakousi varianci na „indie“ label, s relativně nekonvenčním edičním rozsahem.

Svou „první“ velkou desku vydala v době, kdy ještě frčel hlad po alternativě a myslím, že při ohlédnutí zpět se jí dostalo adekvátního ohlasu, který ji pomohl vytvořit si svou loajální fanouškovskou základnu, postupně s kapelou stárnoucí až do dnešních dnů. Start alba obstarává znělka rozhlasového Hajaji, večerníčkového pohádkového cyklu, jenž zásadně rámoval dětství několika generací, aby se kapela rozjela v přímočarou punkovou jízdu, která, ač navenek rozjuchaná, vykresluje lyricky mnohem komplexnější obrazy, aby de facto dokázala absorbovat celou škálu lidského bytí. Zároveň právě na této desce je asi nejvýrazněji patrný aspekt jakési oslavy jinakosti, bláznovství či nonkonformismu – skvěle sumarizovaný hned v úvodních dvou písních. Ten je výstižně vepsaný do finální verze textu druhé Stroj času, svým „Nelíbí se mi vaše doba, dvě ostří tenhle problém má, vy si myslíte, že jsem blázen a o vás si to myslím já“. Stejnou měrou je tu pocitově všudy přítomná jakási lehkost spojená s étosem doby, která ještě žila z popřevratové erupce svobody a vexlácká neo-buržoazní normalizace se dosud choulila schovaná někde v Klausově skříni na Úřadu vlády. Výraznou roli na desce hraje doplňování mužského a ženského hlasu, spolu s klasicky punkově zkreslenou kytarou, vpravdě nekonfekčním pojetím hry na bubny a, v melodických kudrlinkách výraznou, úlohou žestí. Punkový étos kráčí ruku v ruce s inspiracemi v lidovém písničkářství různých epoch. To vše ale rámuje živelná energie projevu kapely. Tu se podařilo velice přirozeně zachytit do stop nahrávacího pásu. V čem byli Znouzectnost mistry již tehdy, byla schopnost prostoupit tvorbu jakousi těžko uchopitelnou sladko-hořkou atmosférou. Ta je křehká, ale zároveň i plna energie. Čisto-čisté punkové písničkářství tak s lehkostí prolíná s baladickými exkurzy k hudbě časů dávných. A možná, že tato škála kreativních vlivů má zásadní vliv na množství skladeb, to je zde zaokrouhleno na patnáctku. Toto číslo je ovšem, v případě standardů raných desek Znouzectnosti, něčím jako ekvivalentem EP.

Výsledek v momentech zní jako srážka prvotního punku s Minnesengry či Spirituál kvintetem, zpívajícím Batalion. To vše ale v nestrojené a přirozeně živelné šarmantní nedokonalosti, skvěle přenesené do necelých čtyř desítek minut, zaznamenaných v drážkách desky. 

Obal doznal jen drobných kosmetických změn, ale zcela novou je podoba textové vložky.

Folcore:

Ocitáme se o dva roky později, Znouzectnost plní sály a na mém rodném jihozápadě Čech je milovanou kapelou. Zároveň vydává svou poslední desku pod hlavičkou Globusu, aby se napříště vrhla do světa „vydej si sám“, kterým ostatně kráčí dodnes, čehož velice pádným důkazem jsou obě tyto reedice.

Folcore je oproti Ukolébavkám možná nezamýšleným úkrokem zpět do punkrockového světa. Kompozice jsou povětšině přímočarým rockem, ubylo žestí a zmizel ženský vokální aspekt. Což především po předchozím epickém opusu Mé království působilo jako skok zpět ke kořenům. To vlastně ještě umocňuje dvojice znovuoživených vykopávek z časů Zastávky Mileč. Zásadní atributy kapely jsou ovšem zachovány, jen symbolicky ubylo minesengerských škorní na úkor návratu černých brýlí a kožených bund – pokud budu parafrázovat mou oblíbenou skladbu Zastávky Mileč. Opět jsou tu přítomna hraní si s protipóly, kdy je epická tíže Žáru na konci léta vyvažována odlehčenou, leč fatalistickou Alegorií s naprosto odzbrojujícím refrénem „sí sí, říká Španěl…“. Pestrost desky doplňují i intimní věci jako Balada o duhové kuličce, kterou kapela skvěle dokazuje schopnost psát velké písně o malých věcech, či malé písně o velkých věcech, to už záleží na úhlu pohledu. Pro mě osobně je ovšem trefou do černého hned úvodní Píseň neznámého generála. Ta je odlehčenou reflexí konce druhé války, s jejímiž všudypřítomnými ozvěnami generace, narozená v šedesátých letech, více méně vyrostla a která osobnosti mnoha z nás pomáhala formovat. Nemenší sílu má ovšem i následující trojice písní. A pak už je posluchač zachycen do osidel melodické aury Znouzectnosti, která chytnou a nepustí dříve než s úderem posledního tónu.

Legendární Knedlíky od Zastávky Mileč dostaly nový kabát a v něm parádní klávesovou linku, dík čemuž mají nemenší sílu než původní verze. Na Folcore najdete i pro devadesátkovou Znouzectnost obligátní hraní si se středověkou tématikou, ať už je to živočišně folková Čert v rathause nebo Divná píseň o divné popravě, ta je ovšem zarámována do kulis zkreslených kytar. To ovšem vůbec není ku škodě věci. Osmnáctipísňová nálož ovšem nabízí mnohem více a zakončuje ji totálně překopaná Hledám šťastnou hvězdu, jejíž původní podoba mě okouzlovala v půli osmdesátých let. Desku doplňuje exkluzivní komiks. Jeho původní idea vznikla již tehdy, zrealizován byl však až u příležitosti této LP edice.

S odstupem osmadvaceti let je Folcore až nečekaně silnou a nadčasovou nahrávkou, ač, ústy nejmenovaného člena kapely, „zní furt stejně blbě“. Ať již je to tak či onak, desky Znouzectnost by neměly chybět v žádné vinylové kolekci místního punku a proto je lépe neváhat a objednávat, dokud jsou k mání. Co víc, další LP s deskou z archivu kapely je už na spadnutí.

Ukolébavky pro nevhodné loutky

Rok vydání: 2022 / 1992

Label: Sisyfos Records ZNC – Krámek

1. Loutky
2. Stroj času
3. Hamlet
4. Ukolébavka
5. 13. pátek
6. Potvora
7. Soudce Luncheon
8. Cestou od hřbitova
9. Hlubina
10. Vídeň
11. Svátek dalekohledu
12. Brouci
13. Jazzabell
14. Homo Homini Lupus
15. Nevděk světem vládne

Folcore

Rok vydání: 2022 / 1994

Label: Sisyfos Records ZNC – Krámek

1. Píseň neznámého generála
2. Smutnej klaun
3. Bílé velryby
4. Žár pozdního léta
5. Alegorie
6. Hořlavá písnička
7. Balada o duhové kuličce
8. Divná píseň o divné popravě
9. O ztraceném stínu
10. Labyrint
11. Poslední štace
12. Knedlíky
13. Robot
14. Polední blázen
15. Vzteklej skřítek
16. Svět je zkaženej
17. Čert v rathause
18. Hledám šťastnou hvězdu