RECENZE: Pavla Jonssonová – Devět z české hudební alternativy osmdesátých let

Etnomuzikoložku Pavlu Jonssonovou můžete znát jako kytaristku z kapel Dybbuk nebo Zuby nehty. Právě z pozice insiderky české alternativy je psaná monografie Devět z české hudební alternativy osmdesátých let, kterou
vydalo nakladatelství Karlovy Univerzity – Karolinum. Má kniha potenciál i pro běžného čtenáře, nebo jde jen o knižně vydanou akademickou práci?

Jádro knihy skutečně tvoří pohled na osobnosti alternativy z období osmdesátých let, ale pochopitelně dochází i k přesahům do konce let sedmdesátých a krátce shrnuto je i období po 98. roce. Autorka čerpá především z vlastních rozhovorů, ale také z dalších materiálů, které jsou uvedeny v příloze, jak se na akademickou práci sluší a patří. Ona akademičnost pro mě byla ze začátku těžko stravitelná. Především v úvodu při vysvětlování rozdílu mezi alternativou a undergroundem a dalším ukotvováním práce. Ačkoli pro někoho může jít o informace nové, šlo spíše o nutnost vyžadovanou akademickým prostředím. Čím více jsem se do knihy nořil, tím méně mi to vadilo a už jsem z toho neměl rušivý pocit.

Výběr osobností je pestrý. Od Pavla Zajíčka, který je obvykle řazen spíše mezi undergroundové hudebníky, po punkového průkopníka Míru Waneka. Právě díky dobře vybraným osobnostem působí obraz alternativní scény plasticky. V průběhu čtení můžete najít vazby mezi kapelami, a to jak v personálním obsazení, tak i v hudebních inspiracích. Kniha se logicky hodně motá kolem, v té době naprosto zásadní, Jazzové sekce. Myslím, že informací o tomto sdružení je tak akorát. Kdo zná, ten zná. Kdo nezná, možná následně sáhne po knize věnující se jen Jazzové sekci. Hodně prostoru se věnuje motivacím hudebníků i způsobům skládání, včetně technických detailů. Právě díky rozebírání způsobů nahrávání, kytarových pedálů a další techniky je kniha zajímavá i pro aktivní muzikanty, což u podobné literatury není úplně běžné.

Každá kapitola je pojatá trochu jinak, protože jde skutečně o rozdílné lidi. Nejen díky tomu se autorce podařilo vytvořit knihu, která je současně podložená zdroji i čtivá. Zároveň se věnuje období, které není úplně zmapované, a přitom se jedná o kořeny současné alternativy i punku, které je dobré alespoň trochu znát.