RECENZE: Falling Forward – Let These Days Pass: The Complete Anthology 1991 – 1995
Na tuhle kolekci jsem se těšil. Celkově mám rád kompletní diskografii pod jednou střechou. Zvlášť od kapel, který hrály v době, kdy byly uplně jiný starosti.
Falling Forward je už skoro naprosto zapomenutá kapela, která ale za necelý čtyři roky existence ovlivnila v době aktivního působení na scéně (a následnýho dozvuku) HC kids po celym světě. A stejně, když se v úzkých kruzích řekne 90’s US emo hardcore, nikdo si na ně nevzpomene. Vzpomněli si ale v Temporary Residence Limited a v roce 2022 s konzultací s původním členem Benem Lordem oživili nahrávací frekvence z původních master tapes.
Vyšlo k 30. výročí EP „Let This Day Pass“, což je vlastně klasická hardcore nahrávka poplatná době. Jako první mě napadá „Dwell“ od Lifetime, ale v podstatě cokoliv první půlky devadesátek od pobřeží k pobřeží. Jak už ale bylo psáno, „Let These Days Pass“ dává dohromady oba sedmipalce plus seveninch acoustic split s Metroschifter (Scott Richter byl nedávno v Kaštanu), hidden skladbu (cover Misfits) a komplet první a jediný LP „Hand Me Down“, což je mrda.
Postupem času Falling Forward začali míchat hardcore s indie náladou, sousta pro nezávislý radia v Sensefield stylu. Těžko definovat, co mě na těhle starejch kapelách tak fascinuje. A je dost dobře možný, že je to prostě jenom fakt, že mě daná doba minula a všechno je braný jenom retrospektivním pohledem hudebního fanouška s oddanou láskou k emo hardcoru. Tak jako někdo obdivuje – pro mě dost nepochopitelně – třeba Pink Floyd. Jsem asi nějakej rozbitej, nedávno vyšli ty Current, víš jak. Jediný co, tak mám radost, že mě dneska ještě něco zajímá. Nesměj se, mám to rád. Mrtvý kapely, mrtvej styl, mrtvou dekádu. Víc než vhodnej soundtrack pro noční jízdu vlakem ve zhasnutym kupé.
Rok vydání: 2023
Label: Temporary Residence Limited
A1 Hand Me Down
A2 Drought
A3 Sire
A4 Third Cross Salute
A5 Character
A6 Days On File
A7 Lane
B1 Intonation
B2 Sigh
B3 Silhouette
B4 Natal
B5 Wrap Around Suit
