V půli 90. let byli E!E v podstatě na svém vrcholu, sestava s ex-členy příbramských Franta Mast se za čtyři roky sžila a šlapala jako hodinky. Kapela si střihla předskakování Sex Pistols na jejich pražském koncertě v rámci comebackového turné a v neposlední řadě vydala své, v pořadí třetí, studiové album s lakonickým názvem Deska.
E!E úvodní písní Rock’n’Roll jasně deklarují své bytí za pomoci klasického punku a zvuk z plzeňského Aviku jim k tomu poskytuje ideální prostředek vyjádření. Druhá Indiáni II si pohrává s countryovou vyhrávkou na pozadí svižného tempa a po textové stránce nabízí kapelovou klasiku, tj. chytlavou de facto blbost s mně blízkým hovorovým jazykem jihozápadu Čech. Společenskou kritiku představuje třetí skladba Noviny, reflektující tristní realitu nástupu polistopadového režimu v jeho první „pětiletce“. Po ní následující Nuselská skočná je vlastně velice povedený, rychlý a chytlavý punk v tom nejlepším slova smyslu. A tak bych mohl pokračovat ve výčtu jednotlivých písní popořadě, ale tím se stejně nedostaneme k jádru pudla.
Texty tak jako na předchozích deskách jsou čirou lidovou tvorbou, navazující na regionální tancovačkový „bigbeat“, jen v přiměřeně vulgarizované podobě, jak jsem již kdysi konstatoval při lamentování nad jejich debutem. Ožírání se, provinční rocknroll, komunální humor – je to tu vše zastoupeno v míře vrchovaté. Jedním z „vrcholů“ ve své vlastní lize je ovšem píseň Hovno, pojednávající doslova o hovně. Zde je jeden z těch momentů, kdy se cítím naprosto trapně, a to jak za autory, tak i z toho, že mi to vůbec zní z reproduktorů. Dovedu si ale představit, že v libovolné čtvrté třídě na základce, by se ve své době mohlo jednat o hit. Po pravdě tohle je ale de facto přirozeně nestrojená lidová plebejská kultura, pouze přenesená do punkových kulis, s tím, co k tomu patří. Jak v pozitivním, tak negativním. Nemusí se nám to líbit, můžeme nad tím mnohdy zcela oprávněně ohrnovat nos, ale to je asi tak všechno. Co víc, je v tom všem nesporná dávka uvěřitelné autenticity.
Výrazný hudební posun E!E oproti počátkům zaznamenali po stránce rytmiky, která zde vlastně skvěle šlape, na druhou stranu vypařila se ona rozhašená neučesanost prvních nahrávek. E!E i zde pokračují ve své oblíbené praxi osvojování punkových vykopávek a tak se třeba Cast Of Thousands z repertoáru The Boys proměnila v pivní halekačku Chlapci. Budoucí kapelový hit Mravenec je tu ve zvukové aranži, lavírující někde na hranici folku. Píseň Hu100bar je ódou na naprosto kultovní a dnes již dávno pozapomenutý stejnojmenný plzeňský podnik, jehož tváří byl nezaměnitelný Emil Hrubý, místní punkový pábitel a ve své době frontman lehce bizarního souboru Požár Mlýna. Závěr obstarává pětiminutová blbost Buklet A Hot, jejíž pointa mi uniká, a to je vše.
Jednou ze zásadních pozitivních deviz nahrávky, a potažmo i kapely, je naprostá absence provinčního metalového/ devadesátkového heavy rockového zvuku a de facto krystalicky čistý archetypální sound klasického punku a pub rocku.
Deska s velkým D od E!E je vlastně lepší než jsem čekal i než jak jsem si ji vybavoval z několika letmých poslechů v době vydání. Byla to doba, kdy jsem patřil k těm, co měli značně vyhraněnou antipatii vůči tzv. českému punku a nadhled nám byl v tomto ohledu cizí. Dnes tu dokáži mnohé ocenit i pochopit kouzlo pro devadesátkové teenagery, ač v mnoha momentech mi z lyriky i dnes naskakují pupence trapnosti za autora i interprety.
Rok vydání: 1996 / 2022
Label: PHR Records PUNKROCK | PHR
- Rock’n’Roll
- Indiáni II
- Noviny
- Nuselská skočná
- Chlapci
- Hovno
- Hit
- Mravenec
- Svítí
- Hu100bar
- Humusák II
- Sračky
- Buklet a hot
