RECENZE: Current – Yesterday’s Tomorrow Is Not Today

Čerstvě post-náct. Objevování true emo hardcore světa. Hodinová cesta vlakem do školy, starýma vagonama, kde nesvítila třeba ani světla. Hodinová cesta zpět. V odraze špinavýho okna vidíš jenom svůj ksicht a mastný vlasy. Empétři přehrávač nabitej stáhnutejma souborama starejch kapel. Blogspot.com. Vegetariánství / veganství. Našel jsem lásku. Drží se mě stále. Ebullition. Gravity. Justin Pearson. Karel Buriánek. První deska Sunshine, která není součástí jejich diskografie. Day After Records. Ordination Of Aaron. Angel Hair. Midwest. Current. Ottawa. Jihad. Split Lip. Lincoln. Indian Summer. Antioch Arrow. Max Colby. Shotmaker. Heroin. Struggle. Locust. Into Another. Still Life. Clikatat Ikatowi. The VSS. Kent McLard. Dowcast. Iconoclast. Econochrist. HeartattaCk. Maximumrocknroll. Cap’n Jazz. Pure Heart Records. Thema 11. Ravelin 7. Albion. Born Against. Amber Inn. San Diego sound. Balaclava. Saidiwas. Desperate Fight Records. Ale to už je trochu jiná písnička. To byly skvělý roky. Pořád jsou.

Pro někoho nepřekonatelnej bordel. Pro mě očista. Výplach. Mám rád kompilace obsahující kompletní diskografie kapel plus nevydaný tracky. Nebaví mě utrácet šílený částky za jednotlivý původní sedmipalce a elpíčka na eBayi. Nebaví mě eBay. Numero Group vydali koncem loňskýho roku boxset diskografii Current (neplést s Current 93) s názvem „Yesterday’s Tomorrow Is Not Today“ a nic nemůže bejt blíž pravdě. Current byla krátce žijící kapela (1992 – 1994) z Kalamazoo, Mi. Na půl cesty Detroit – Chicago. Středozápad. Midwest emo jako samostatná disciplína v oblasti zvaný punk rock. Ale není midwest jako midwest. Current byli ta násilnější verze. Nezbytný vybrnkávačky ano, ale víc punk než high school emo. Citelný dozvuky a vlivy Revolution Summer a celá D.ischord ReC.ords scéna východního pobřeží. Frenetický, šílený. Zvuk tvrdší One Last Wish, Rites Of Spring a jakoby Guy Picciotto hodně obhroubnul a kredit si nadepsal Matthias Weeks. 3xLP, hodně minut nářezu. První vinyl, první deska „Coliseum“, zbytek oba sedmipalce, rádiový sessions, demo track. Na začátku D.C. a emo-violence, ke stáru sklony k tomu znít jako Into Another, Quicksand nebo Promise Ring. High school emo a major. Pomálu melodický kytary, která ale když se projeví, tak to nechápeš. „Come Down“. Až poppy nádech typu Pegboy. Miluju starý kapely, se starym zvukem. Obojí mě hrozně baví a zapomněl jsem, jak to bylo dobrý. Pokud ještě někoho zajímaj starý a nepotřebný kapely, který zněj jako třicet let starej hardcore (primárně protože to je třicet let starej hardcore), tak je boxík k sehnání u Day After Rec. Průvodní slovo Leora Galila (Chicago Reader), plakáty, gigography, live shows fotky v bookletu. To je fakt čistá láska. A LP diskografie Falling Forward na obzoru. Nádhera.

Rok vydání: 2022

Coliseum            

A1 Representation          

A2 Dial 

A3 Pave              

A4 Bag Of Threads          

A5 Two And A Dime        

B1 Ruin

B2 Outside Is Better       

B3 Coliseum      

B4 She Can’t Write         

B5 Hark

B6 Member       

Starvation & Grief

C1 Starvation & Grief     

C2 Basis              

C3 Repetition    

C4 Continued Rantings  

C5 Leech            

C6 Bastille          

C7 Frayed Ends 

C8 Overbearing

D1 Member (Demo)       

D2 A Place         

D3 Past Time     

D4 Key 

D5 Monument  

D6 Dance Of Days           

Feasting & Mirth

E1 Could I          

E3 Silvered Lead              

E3 Come Down 

E4 Left At The Right       

E5 Happy As I Am            

E6 The River      

F1 Chairtied       

F2 Bag Of Threads (Instrumental)             

F3 Hark (KXLU Session)  

F4 Key (KXLU Session)    

F5 Monument (KXLU Session)