Počátky Crossczech se datují do roku 2001, takže letos kapela může odpočítat 22 let své existence. Věrná zásadě, že dobrého je třeba pomálu, vydává kapela letos své druhé regulérní album.
Jako fanoušek kapel, které vydávají třípísňová EP namísto dlouhohrajících desek narvaných zbytečnými songy, které prodlužují délku nahrávky, mám ale v tomhle případě pocit, že Crossczech na to šli zase úplně z druhé strany. Počkali si, až budou mít dost kvalitního materiálu, a potom vydali desku, která jako by patřila do éry před 15 lety. Do éry Trutnovů, Svojšic, dob, kdy Oi! punk procházel ultra silnou érou a scéna byla výrazně silnější. Základ Crossczech personálně navazuje na legendární The Protest a tahle kontinuita nezmizela ani po všech těch letech. V posledních době kapela prošla personálním posílením, a to se výrazně pozitivně projevilo na jejím zvuku a posunulo ji oproti předcházejícím nahrávkám zase dál.
Partie bez vítězů obsahuje 10 songů na necelých 34 minutách, což je v tomhle případě ideální stopáž. Posluchač na desce najde sympatický mix Oi! punku, sborových halekaček a dokonce i ska. Prostě to, co si chcete pustit na cestu nočním autobusem z koncertu na Sedmičce, k opravování Vespy nebo na mejdan s partou do hospody.
Titulní song je protiválečnou punkovou sypačkou, na které oceňuji skvěle zakomponovanou reminiscenci na Karla Kryla. Song „Hroby“ si bere na paškál idioty, kteří dnes okupují náměstí a vzývají pětiminutové vůdce, kteří jim dávají pocit důležitosti. „Poslední mejdan“ a „Skinhead girl“ jsou ska songy, které naživo překvapivě silně fungují a na desce jsou perfektně zakomponované. „Srdce“ a „Vzpomínky“ patří k tvrdším songům, v tomhle ohledu za nimi nezaostává ani nasraná píseň „Kecy“. Největší hymnou desky je z mého pohledu melancholická píseň „Dva kroky vpřed“, která má skvělou gradaci a příběh o tom, jak se občas špatně daří vyhrabat z blbých časů. „Stará Praha“ mi evokuje The Protest. Song má skvělou atmosféru a mám chuť se po něm toulat Prahou s pivem v ruce, tak jako dřív. Poslední song „Crossczech“ je melodická a zpěvná hymna celé kapely.
Crossczech vydal perfektní album a čekání několika let se vyplatilo. Tohle je výpověď lidí, kteří touhle scénou žijí celý život a mají jasně danou cestu. Uvěřitelná výpověď o životě ve městě, s láskou a respektem ke skinheadskému kultu. I když má chvílemi deska lehce melancholicky podtext, netrpí klišoidním a ublemcaným vzpomínáním na mládí. Crossczech ukazuje hrdě vztyčenou vlajku SHARP v době, kdy je tahle cesta dávno mimo trend. A nejenom proto je výpovědí pár přeživších, kteří o sobě vědí napříč republikou.
