Rabies – Nevergreen & Always Rad!

Když jsem před lety poprvé slyšel Rabies coby předkapelu, která se zjevila jakoby odnikud, připravili mi příjemné překvapení svým rancidovským punkem. Od té doby už ovšem uběhl nějaký ten pátek a já tyhle kluky dílem pustil z mysli. Přeci jen Rancid nejsou to, co bych vyhledával, a mnoho z aspektů jejich existence i tvorby mě vlastně nezměrně irituje. Jenže teď se mi na gramofonu otáčí vinylová deska Rabies, která mě dostala již nekonfekčně udělaným obalem, a co víc, to co se line z reproduktorů, je fakt vydařená záležitost.

Úvodní Booze, Blood and Fights! má v sobě rychlost a švih toho dobrého z NoFX, a navíc něco z agresivity mých oblíbenců RKL. Je to v podstatě kalifornský hardcore punk zapadající někam do přelomu osmdesátých a devadesátých let v tom dobrém slova smyslu. Totéž platí i o badreligionovské druhé písni. V rancidovském pojetí hudby nesmí chybět zpunkované ska, takže ho najdete i zde, a to ve třetí písni s opětovně velice povedeným refrénem. Ovšem hned po ní následuje v češtině zpívaná Beru kramle, pro mě jeden z vrcholů desky, opět v duchu rychlého a naštvaného amerického hardcore punku. Po několikátém poslechu si uvědomuji, co mi Rabies na desce neustále evokují. Jsou to švédské kapely typu No Fun At All nebo Satanic Surfers, které v devadesátých letech dosahovaly obdobných hudebních výsledků, inspirováni stejnou kalifornskou punkovou školou. Je to rychlé, melodické, přesné, překvapivě skvěle nazpívané a chytlavé, co víc si vlastně od desky v takovémto stylu přát.

Výrazně více mi tu sedí ty polohy, kdy kapela sází na rychlost a více tlačí na pilu své agresivity, což pak písničkám dodává potřebnou dávku energie, a navíc je to stylově blízko mému vkusu, což se o roztahaných středně tempových věcech nedá říci. Ale Rabies i v těchto polohách dávají celku dostatek melodiky, kterou asi fandové podobných věcí ocení. Naštěstí pro mne, deska je z většího rychlá, a dík tomu si ji užívám až do samého závěru, mnohem více než bych byl očekával.

Trochu mi u jinak parádně udělané desky chybí nějaký papír s klasickými kecy, děkovačka, sestava, texty atd. Prostá A4 z kopírky by s náklady na kus nikterak nepohnula a bylo by při poslechu co louskat.