Cz/SkNovinky

Psychedeličtí mágové Madhouse Express vydali explozivní EP Interflavours

Divná doba, postmoderní shon, situace s virem, nebezpečí na každém rohu. Žijeme v divokých časech, ale i přes všechny nástrahy by člověk měl dbát na kulturu a vzdělávání sebe i ostatních. Faktem je, že se nelze obejít bez hudby. Ta je soundtrackem ke všemu, co se nám přihodí v životě, i k tomu, co se děje ve světě. A pokud si lze vybrat hudební doprovod běžných dní i výjimečných situací z tuzemské nabídky, jednou z předních voleb by mohli být psychedeličtí elegáni, poetičtí Madhouse Express. Po dlouhohrající desce Surreal Meadow (recenze) jsou zpět s výbušným čtyřpísňovým EP, nazvaným příznačně Interflavours. Protože nálad a chutí je na tak malém prostoru spousta, jsou zasněné, delikátní i melancholické.

Podrobný pohled na jednotlivé songy a jejich detailnější rozebrání bychom si s dovolením nechali na čas, až EP vyjde na fyzickém nosiči a to na tom nejlepším – vinylu. Dnes bychom se zaměřili spíše na vizuál, fakta, celkovou náladu a dění kolem Madhouse Express. Oproti pestrobarevnému loutkovému obalu Surreal Meadow zvolili tentokrát minimalismus, avšak upozorňující na to, že v přítomnosti jejich zasněné hudby se umí ohýbat časoprostor. Jednotícím prvkem zůstala absence názvu kapely či alba na vinylové verzi. Protože takové obaly tyto informace na přední straně jednoduše nepotřebují.

Stopáž tří ze čtyř skladeb přesahuje pět minut, jeden song sahá k deseti minutám, všechno do sebe zapadá a EP neposkytuje prostor pro rozpaky. Nudit se rozhodně nebudete – ba naopak. Ač jsou písně delší, plynou a ubíhají svižně, umějí vyprávět a každá má na nahrávce vlastní zvuk a místo. Tematicky se Interflavours pomocí jednotlivých songů zaměřují na nostalgické vzpomínání, ale i upření pohledů do mlhavé budoucnosti. Zabývají se konkrétními radostmi a chmurami, avšak berou nás i na psychedelické výlety do abstraktních končin vesmíru, jež jsou sice možná nad naše chápání, to nám ale neubírá nic na naší zvědavosti. Nutno dodat, že k úvodnímu zasněnému fláku Is It Tomorrow byl vydán i klip, složený ze záběrů z tour, koncertů a vzpomínek na léto. Tím vznikla kombinace vizuálu videí ála Strokes a jejich nostalgická Someday se zvukem kapel v duchu Growlers nebo Buttertones.

[youtube id=“cJJRkz240YQ“ width=“620″ height=“360″]

Abychom nezapomněli, jak příjemně a chytlavě znějí Madhouse Express naživo, nachystejme se na pátek 25. února do pražské Malostranské besedy na koncert, na němž se krom nich objeví i mladí plzeňští jazz rockoví virtuózové Marcel Gidote’s Holy Crab a brněnští experimentální psychedelici s divadelním nádechem – Panoptikum. Přichází jaro a je třeba si připomenout trochu toho rock’n’rollu.

Událost na FB: https://fb.me/e/1G490Uu3G

Foto: Vojta Florian

Tony Youngfield

Sometimes antisocial, always antifascist. Sailor of rock'n'roll since 2007, journalist since 2013. DJ Tony Looney Drill since 2018. You have no right to know anything more about me.

Související

Back to top button