Pátek třináctého pod taktovkou A Pony Named Olga
Všemožné svátky kalendářního roku, které se v západním světě staly součástí pop kultury a tento status nabraly postupem času i u nás, jsou vždy důvodem k rozpoutání pekelné párty. I v rámci subkulturní hudební scény je tradicí, že se na Halloween pořádají koncerty s dýněmi a zombie horror tématikou. Jedním z méně, dejme tomu, oficiálních dnů v roce, je pátek, na který vychází třináctý den v měsíci. Filmově zběhlí samozřejmě okamžitě vědí, odkud smrt přichází. Pátek třináctého, týpek v masce, Jason Voorhees!
Letos jsem se v pátek třináctého září ocitl v klubu Divadlo Pod Lampou v Plzni. Čtyři kapely, country punk, pony polka, rock’n’roll! Zpočátku účast nevypadala příliš valně, ale abych se opakoval, rock’n’rollové mejdany v Lampě mívají veliký úspěch, takže lidé potetovaní a stylově oháklí se postupem večera zjevili v hojném počtu. A taháky noci pátku třináctého? Bradavice, Carlos & His Coyotes, Gauneři a hosté z Německa, berlínští A Pony Named Olga.
Bradavice. Kapela, kterou jsem viděl naposledy někdy v roce 2008. Časová propast a absence nezamlžených vzpomínek způsobily, že jsem se v Lampě nestačil divit, jakou že hudební formaci jsem to před lety vlastně viděl. Šílenej úlet, kombinace skinheadskýho vzhledu zpěváka, triček Led Zeppelin a The Clash, kníra a vousů ála Lemmy z Motörhead a kšiltovky, dlouhejch metalácko-hardrockovejch pačesů a glád s anglickou vlajkou… Hudebně podle mě skupina, která si na nic nehraje, je sprostá, vtipná, upřímná a nenásilně člověka donutí vzpomenout si na začátky kariéry, kdy ještě chodil ven, aby se zpil krabičákem, kouřil krátký Startky a poslouchal starý nahrávky od zkušenějších kamarádů, který se mu snažili předat svoje vědění a učili ho rozlišit, co je dobrý a co špatný… A když pak slyším songy, jako Bláznivé počínání svářeče Jílka nebo Kalhotky, řeknu si, že jsem za ty bláznivý začátky neskonale rád.
Carlos a jeho Kojoti jsou další kapelou, která rozproudila krev účastníků pekelné páteční jízdy. Úplně z jiného soudku, bradavičnatý punk byl vystřídán hellvisovským, česky zpívaným rock’n’rollem. Psychobilly hadr, parádní nářez a párty made in hell! Stejně jako plzeňští matadoři Mordors Gang je i tato plzeňsko-strakonicko-pražská parta výjimečná magickou kombinací americky znějícího rock’n’rollu s říznými českými texty, které člověka, alespoň trochu znalého hudební historie rocku, za střízliva donutí pousmát se a v opilosti se válet po zemi smíchy. Carlos se tentokrát na pódiu objevil v klasickém ohozu, ale s líčením ála maska Jason Voorhees. Jak hodící se pro dnešní večer! Pecka střídá pecku a psycho nářez zrychluje tep všech zúčastněných. Vtípek sem, poznámka tam… Songy jako Hrobník, Super Messer, Diamantovej král nebo Nikotajn se pomalu stávají klasikou.
Gauneři. Vděčná klubová klasika, na jejíž koncert jsem se už mnohokrát přimotal, ať už cíleně nebo čirou náhodou. Je to našláplý, je to energický, má to koule, ale mě bohužel nikdy moc nechytli. Snažil jsem se přijít věci na kloub a shlédnout je vícekrát, ale je tam nějaká hranice, překážka. Člověk by do sebe řekl, že se mu to bude líbit, a ono ne! Sakra, nedá se svítit, i to se stává.
A Pony Named Olga. Vzácná návštěva z Berlína! Tedy, z Berlína sice ano, ale až tak ojedinělá nebyla, protože poník Olga už naší kotlinou proklusal. Předtím jsem neměl tu čest, proto nemohu posoudit, ale tentokrát to byl zaručeně zlatý hřeb večera. Totálně ulítlej country punk, pony polka, říkejte tomu, jak chcete, ale mě to celkem odrovnalo. Bicí, kontrabas, kytara a zpěv. Stačí tato kombinace ke štěstí? Jak se nemálo z nás mohlo přesvědčit třeba na koncertech fanoušky milovaných Švýcarů The Peacocks, kteří zde nejsou už úplně neznámí, stačí. A bohatě. Jde hlavně o chytlavost, energii a nasazení, s jakým kapela odehraje. Znáte to, celej večer si užíváte naplno, ale stejně tak nějak podvědomě čekáte buď na své největší oblíbence, nebo na něco, co jste ještě neviděli. Nepamatuju si jedinej název songu od A Pony Named Olga, nemám najetou jejich diskografii, ale asi se do toho zatraceně brzy pustím, protože tahle skupinka je určitým druhem fenoménu. Tři blázniví a pohodoví Berlíňané přijedou do vašeho domáckého klubu, aby to tam pořádně rozsekali, představí svou kombinaci punku, rockabilly a country, po koncertě s nimi jdete prohodit pár slov na bar… Tomu říkám dobrá párty v pátek třináctýho!