No More Art – Sorrows Of Youth

Hamburk, přístavní město se starou punk scénou, tradicí vykřičené čtvrti i FC st. Pauli, zároveň i jakási poslední výspa centrální Evropy před vplutím do skandinávských vod, a právě odtud přichází čtveřice No More Art s výraznou zpěvačkou a sympatickým i charismatickým americkým imigrantem Willem, obsluhujícím kytaru. Jeho tvář můžete znát z působení v Born/Dead stejně jako Red Dons a zde se svými spoluhráči servíruje další část svého hudebního světa v osmi melodických písních.

No More Art po předchozích singlech přicházejí na Sorrows Of Youth s komplexní nahrávkou, komprimující v sobě odkazy na ženským zpěvem poháněný starý americký punk, post-punk a občas i death rock. Z toho vyplývá, že se tu pojí svižná rytmika a jednoduchá melodika s melancholií i intenzivně zádumčivou náladou, dokreslovanou spoustou malých kytarových melodií. No More Art, ač jsou kapelou německo-americkou, ve své podstatě znějí velice skandinávsky a zde se tak trochu vracíme k tomu, co jsem o místě jejich působení napsal v úvodu, možná vítr či vody severního moře přenášejí něco z ducha současného švédského rocku až do ulic vykřičeného Hamburku a No More Art hrají v podstatě na stejnou strunu jako Masshysteri, Terrible Feelings, Allvaret či Vanna Inget, jenže zároveň v sobě nezapřou svou domovinu ani zámořský původ kytaristy. Což vše dohromady vytváří hudebně příjemnou mozaiku.

Jedna z desek, která by neměla zapadnout.