Krásný první srpnový víkend přímo vyzýval k tomu, aby člověk vypadl z rozpáleného města a užil si trochu kultury uprostřed přírody. Sedmý ročník minifestivalu Rockabilly Rumble v Řevnicích u Prahy byl ideální volbou nejen pro stálé návštěvníky, ale i pro někoho, kdo kouzelnou „atmosféřičku“, jak jsme prohlásili s Reverendem Cosmem, nasál poprvé.
Já jsem letos byl jedním z těch, kteří si odbyli premiérovou návštěvu Rumblu a byli více než nadšeni. Po náročném plzeňském týdnu a vyčerpávajícím pátku mi bohužel trvalo, než jsem se vzpamatoval, a proto jsem na festival vyrazil až k večeru. Hned v úvodu musím pochválit organizaci a to za parádně značenou cestu – od nádraží jsem se intuitivně a za pomoci šipek vyškrábal po cestě do vražedného kopce až k Lesnímu divadlu. U vstupu jsem obdržel kromě pásky i plakát s harmonogramem a číslem, slosovatelným do tomboly s cenami od sponzorů.
Obejdu si malinký útulný areál, zkouknu stánky obchodů a občerstvení, staré káry a motorky… Divadlo se nachází v kopci uprostřed lesa, půlkruhový amfiteátr využívá přírodní terén, dřevěná stage koresponduje s lesní zelení a listnatými stromy v areálu. Sedmá večerní, drink, Slapdash mají nazvučeno a můžeme začít! Slapdash i Mordor’s Gang jsem viděl naživo už tolikrát, a jestli jsem někdy napsal, že tyto kapely už znalého fanouška v podstatě ničím nepřekvapí, mýlil jsem se a svůj omyl přiznávám. Možná jsem si myslel, že už mě nepřekvapí, protože jsem je většinou viděl po klubech a nejčastěji v plzeňském Divadle Pod Lampou. Ale kombinace letního počasí, útulného místa a atmosféry jako z padesátých let (kterou nic nenarušovalo, ani například pogo, které prostě na rock’n’rollové akce nepatří…) asi způsobily, že jsem měl dojem, jako bych Slapdash ani Mordory pořádně neznal.
Slapdash vsadili na pecky vlastní výroby i na covery profláklých klasik, které mají ve stálém repertoáru. Nejvíce mě ale potěšilo rýpnutí si do popu v podobě coveru songu This Is The Life od brit-popařky Amy MacDonald – ta je jednou z mých hudebních guilty pleasures. Hned během jejich setu jsem zjistil, jak je show dobře nazvučená – ať už co se týče nástrojů nebo celkové hlasitosti – zvuk nebyl nařvaný, což bylo parádní pro nejmenší návštěvníky. A těch bylo požehnaně – krom ladies v šatech a s květinou ve vlasech a potetovaných napomádovaných gentlemanů jste mohli potkat rodinky s dětmi, od kočárků až po školou povinné dámy a pány a drzé puberťáky. Takhle se mi to líbí – výchova k lepší části hudby a setkávání s krásnými divnými lidmi, ať už je to na Mighty Sounds, Rockabilly Rumble nebo kdekoli jinde…
Proběhne losování tomboly, sakra, nic jsem nevyhrál, nevadí, náladu si spravím během setu německých kovbojů The County Boys, drtících dřevní hillbilly country starého střihu. Taneční, líbivé, energické, nechybí kontrabas ani akustická kytara. Na závěr si pánové neodpustí cover Johnnyho Cashe. Focení s mariánskolázeňskou bandou, parta plzeňských, budějický gang, Lucky Hazzard crew, lidi z obchodu Mr. Creep… Nevím, kam se vrhnout dříve.
Je čas dát si plzeňskou chvilku s Mordor’s Gang a jejich cow punk rockabilly hard swingem. A je to tu zas, jako se Slapdash, songy zní v kouzelném lesním divadle neoposlouchaně, nově, nezachytitelně jinak, magicky. Publikum je rozdováděné, taneční horečka stoupá, chlast teče proudem, ve stáncích je pořád dostatek jídla. Ještě maličkost ohledně zázemí, kromě toi toiek areál disponuje i zděnými záchody, na festival naprostý luxus.
Poslední živou kapelou dne, uzavírající program před pouštěčkou, jsou britští neorockabilly magoři Restless. Neměl jsem jejich tvorbu nijak extra naposlouchanou, na to, že už nějaký ten pátek brázdí pódia všude možně, ale jejich koncert mě více než potěšil. Ostré neorockabilly ála Stray Cats, občas zabrousivší až do psychobilly vod, frontman neskrýval podobu s Brianem Setzerem ani nadšení z českého publika – kapela odehrála shows v Anglii, nasedla do letadla, dala si párty v Řevnicích a pak zas odletěla. Tomu říkám zapálení pro věc – navíc, spolupráce kapely a publika i celkový zážitek za ten let sem a zase zpět stály. Restless byli v ČR poprvé a myslím si, že po Rumblu se sem rádi vrátí. Show prostě měla koule, včetně zběsilého dovádění s kontrabasem a fotky s publikem.
Kdo po protančeném odpoledni a večeru ještě neměl dost, pro toho zahrál DJ Gargoil výbušnou směsici rock’n’rollu, psychobilly, rockabilly a country. Ideálním zakončením kouzelného minifestivalu Rockabilly Rumble bylo spaní pod dekou u auta, bez stanu ve stylu na chuligána a druhý den uvařené auto po cestě domů. Rock’n’roll jak hovado, za rok na viděnou!
Celý fotoreport od Jana Hrdého najdete tady.
