My Chemical Romance – Conventional Weapons I.

Nezaplatit nájem a objednat si novou desku My Chemical Romance, to chce velkou odvahu, ale celý koncept nového alba mě prostě nadchnul. Pět sedmipalců s měsíčním rozestupem v krásném boxu, nehledě na to, že každou desku máte na poště v den vydání. Na rozdíl od Green Day je fyzicky nekoupíte ve Walmartu, ale pouze v malých a nezávislých musicstorech.  A tak už mám na vysokogramážním oranžovém vinylu a v obalu s pistolí první dva songy z cyklu Conventional Weapons. Celé album tvoří songy z období mezi The Black Parade a Danger Days, takže je takovým chybějícím článkem v celém tom obratu kapely z černé do barev. Sama kapela přiznává, že je to něco, co fanouškům dluží, a abych pravdu řekl, první sedmipalec je prostě krasojízda.

A stranu obsadil song Boy Divison a je to jedním slovem masakr! Frenetický zpěv Gerarda Waye, spolu s výbornou melodií v refrénu a hutnými kytarovými mezihrami dávají dohromady hodně silnou písničku. Nehledě na ironický text, který nás skoro vrací až k Three Cheers For Sweet Revenge, které je ale zatím stále nedostižné. Ne, takhle prostě nezní MTV hvězda, ale poctivá klubová kapela se špatnou pověstí.

Na Béčku nalezneme skladbu Tomorrow’s Money a je znát, že My Chemical Romance ještě na všechen ten kokain, chlast a xanax nezapomněli. Je to fakt jak návrat do toho divokého období a opět s velmi povedeným a nečekaným motivem v refrénu. Trošku bych vytknul utopený zpěv v monstrózní souhře hudebního doprovodu, ale co už.

Sorry, z tohohle nová The Black Parade nekouká a na rádia to taky zatím moc nevidím, což je jen a jen dobře. Snad My Chemical Romance vysoko nastavenou laťku udrží po další čtyři vinyly, ale snažím se utěšovat tím, že v kontextu celých deseti skladeb snad takový propastný rozdíl nenastane. Dopadlo to ale tak, jak nikdo nečekal. Cesta od undergroundu na komerční vrchol a zpět.