Mother’s Children – Lemon

Kanadská Ottawa je v posledních letech jedním z center melodického punku a Mother’s Children patří k nejvýraznějším produktům této scény. Svou první desku vydali již v roce 2010 na Deranged, což způsobilo, že jsem ji dík totální vydavatelské nadprodukci tohoto vydavatelství v podstatě přehlédl. Uběhlo pár let a o několik singlů později je kapela zpět s druhým LP, tentokrát vydaným pod hlavičkou bavorského Taken By Surprise.

Kanada byla zemí, odkud na konci 70. let do světa vtrhly záležitosti jako Diodes, Teenage Head, Modernettes či Demics se svou charakteristickou směskou punkového rocknrollu s power popem. Právě na tuhle tradici Mother’s Children a jejich souputníci skvěle a důstojně navazují. Je to na jednu stranu popík, ale zároveň stále hajzlíkovský rocknroll v tom nejklasičtějším slova smyslu, což platí bez výhrad o celé dvanáctce zde obsažených písní.

Album rozjíždí hitová Gang Is Back, postavená na totálně chytlavém klasicky rocknrollovém rifu, při kterém mě napadlo jediné, co k němu říci a to – „kurva, to je dobrý“. Po ní následuje chytlavá svižná poppunková kompozice Out Of the Dark, třetí Blue Citron Haze pak evokuje klasické sedmdesátkové punk záležitosti a v prostupování těchto vlivů už deska jede až do svého konce. Vlastně mě nenapadají jiná než superlativní slova týkající se této desky a každou další písní se v tom utvrzuji. Stačí zmínit třeba totální hit Helen Mustn’t Know či následující Not Fair. Ale to byl jen příklad, neboť deska neztrácí na svém náboji ani s přibývajícími minutami a narůstajícím číslem v pořadí skladeb.

Chcete-li melodický rocknroll a krom starých vykopávek vás okouzlují i věci jako Sonic Avenues či Steve Adamyk Band, Mother’s Children stojí za otestování. Hrají přinejmenším stejnou ligu. Pokud chcete roztančit punkový mejdan a vyhnout se obligátním ohraným odrhovačkám, tohle je deska přesně k podobnému účelu jako vyšitá.