Les Hatepinks z jihofrancouzského Marseille byli svérázným fenoménem první dekády nového tisíciletí, kdy se vezli na stejné vlně jako třeba zámořští The Briefs, čerpajíc s obdobných inspirací, aby výsledný efekt obohacovali o notnou dávku svébytného projevu a specificky evropské new wave punk tradice.
Dík svému, amfetaminy poháněnému, chytlavému punku si dokázali získat, především na západ od našich hranic, slušnou fanouškovskou základnu i svým způsobem kultovní status. Své poslední nahrávky vydali roku 2009, aby se aktivity členů rozpustily do hned několika dalších projektů. O více než desetiletí později jsou ale tak trochu nečekaně zpět v plné síle.
Album rozjíždí nepokrytá pocta Neue Deutsche Welle v podobě písně Sauerkrank Style, kombinující spratkovsky deklamovanou němčinu s výraznou melodií syntetizátoru. Vlivy new wave a NDW jsou na celé desce ještě nesrovnatelně patrnější než na raných deskách a vůbec to není ku škodě věci.
Jako druhý následuje jeden z výrazných hitů desky Dernier Kebab. Třetí How Could Punk Be Dead, When I’m Still Alive pak může sloužit jako taková hymna těch ve středním věku, kteří zapomněli včas vystoupit z tohoto subkulturního vlaku, jenž ovšem tváří v tvář současným trendům působí svým anachronismem asi jako ekvivalent koněspřežné dráhy. Na druhou stranu akcent na syntetizátory právě na této desce vytváří efekt, kde se stylistické okouzlení retrem střetává s projevem navýsost aktuálním.
Mezi nepřeslechnutelné hity desky bezesporu patří i punková Marseille Streets Of Hate a bezprostředně po ní následující Razor Rock. Ta zní jako elektronizovaná new wave verze The Briefs, v tom nejlepším smyslu slova. Ovšem neméně odzbrojujícím způsobem si mě omotal okolo prstu i podmanivě monotónní syntetizér v osmé Vichy Bubble Gum.
V zásadě Les Hatepinks sází stále na stejné muzikantské trumfy. Frackovsky ukňučenou deklamaci zpěvu, minimalistické texty, strojově šlapající tempo rytmiky a přímočaře chytlavé nosné motivy, potácející se mezi mantinely, kde na jednom stojí nápis new wave a na protějším 77 garage punk. Se šarmem i přirozenou lehkostí surfují i mezi jazyky, kdy němčina střídá rodnou francouzštinu a ta zas afektovaně deklamovanou angličtinu.
Jak již bylo zmíněno, výrazně silnější důraz na syntetizátory poháněnou novovlnnou stránku věci, než jaký kapela akcentovala ve svém prvním životě, byl pro mě při prvním poslechu lehčím překvapením, ale rozhodně v pozitivním slova smyslu a při zachování základních atributů svého šarmu s tím Hatepinks dokáží operovat skvěle. Po deseti letech v kómatu jsou tak Les Hatepinks zpět se svěžestí divokých teenagerů, jakou po návratu ze záhrobí mohou být obdařeni jen a pouze nemrtví.
Label: Wanda Records
Rok vydání: 2021
1. Sauerkrank Style
2. Dernier Kebab
3. How Could Punk Be Dead When I’m Still Alive?
4. Specter Train
5. Marseille Streets Of Hate
6. Razor Rock
7. Papa’s In The Bunker
8. Vichy Buble Gum
9. Innsmouth Summer Dream
10. We Are Le Stress Klub
11. Zücker Und Milch
12. La France Je M’en Branle
