Lebakko – Popkernikauppa

Jsou desky, které máte zaškatulkované po otočení dvou akordů první písně, a jsou desky, u kterých se s nějakou bližší kategorizací nadřete jako kůň, a i tak se vám to mnohdy nepodaří. Dvanáctipalec finských Lebakko patří rozhodně do té druhé kategorie a rozhodně to v tomto případě myslím jako kompliment. Ostatně dostali mě již jejich předchozí sedmipalce a na tuhle nahrávku jsem se celkem těšil.

To, co Lebakko produkují, je v zásadě punk ve středním tempu, ale mísící v sobě dva specifické elementy. Tím prvním je samozřejmě zpěv v rodném jazyce, který je dík jeho vyznění naprosto nenapodobitelný a má v punku speciální kouzlo. Druhým je pak rozhašený noisy punkový kyrarový sound i pojetí hry. To jako by pro změnu uteklo ze San Francisca někdy okolo roku 1981. Výsledek je nakonec s lehkou nadsázkou popsatelný jako jakýsi radioaktivní mutant klasického finského punku s Flipper, zrozený do nového milénia. Melodické basové linky jsou tu pak třešinkou na dort, které vás po několikátém poslechu lapnou svou podprahovou chytlavostí. Kupříkladu šestá Jäätelökesä je pak hit, který být o tři dekády starší, vyjímal by se na každé kompilaci obskurních a oslavovaných punk hitů. Vlastně napadá mě další finská současná kapela, jdoucí na věci z podobného konce – Sokea Piste. Ovšem oproti těm jdou Lebakko na věc přeci jen z poněkud melodičtějších spekter rocknrollu.

Finsko má ve spojení s rockem, ať je to jak chce, něco do sebe a Lebakko to svou neoposlouchaně pojatou muzikou potvrzují měrou vrchovatou.