Plzeňská zkušebna „U Toutatise“ zažila další zemětřesení a tentokrát v režii domácích Hyacinth. Ti uspořádali křest demo kazety a sekundovali jim lokální Lusky a nezničitelní Hopes.
Poslední paprsky líného jarního slunce nedosáhnou k tajemnému vchodu do bývalého porno kina. Ježící se ostnatý drát nade dveřmi zvěstuje blížící se peklo. Hloučky lidí kapelních i posluchačských se rozrůstají a na město padá tma.
Lusky srší svým hovadským humorem jako vždy. „Jak dlouho budete hrát?“ „Jak dlouho budete chtít – dvacet minut nebo tři čtvrtě hodiny. Hrajeme první, protože na křtu hraje ta nejlepší kapela poslední. My musíme bejt nejhorší, když hrajeme první.“ Kdo ovšem zná Lusky, na takové řeči jim neskočí. Nejhorší leda ve snu. Dva vlasáči tankují trávu. Louskán řeže do bicích a vříská do mikrofonu, Květák přes vlasy nevidí a je to jen on a jeho těžce drcená kytara. Punkový rock’n’roll s příchutí hardcoru se nedá zastavit. Krátké a úderné songy. Totální zběsilost, která neomrzí.
Sezení v backstagi, střídání kapel a kotel fazolí s tofu a chlebem. Hopes jdou na věc a jejich poctivost a upřímnost je opět jednou odzbrojující. Kdyby svět více naslouchal hudbě (ne ji jen poslouchal), už dávno by nebyly války a utrpení. Kapela, co si s vámi během koncertu pokecá a zajímá ji vaše rozpoložení. Úderný hardcore od pohodových týpků, kteří se ve zkušebně „U Toutatise“ téměř nevejdou na plac vyhrazený místo stage. Energie cáká všude kolem a pot také, nechybí mosh pit a pár kotrmelců na velmi malém prostoru. Krom samostatné tvorby připomínají Hopes i aktuální EP kolaborací Summer Vibes. Cítím se jako doma v obýváku.
Flowercore saň útočí. Choose your fighter. Nadšení jiskří ve vzduchu. Mladistvý náboj Hyacinth je nepopiratelný. Od gaučů v zadním traktu zkušebny následně nemám šanci se prorvat zpátky dopředu ke kapele. Kulatá klenba praská pod náporem o překot hnaného hardcoru, těla i hlavy se objevují a mizí. Zdi se potí, v prostorách zkušebny je nedýchatelný vzduch. Bubeník odbíhá až do fastcorových vod, kytarista tráví více času ve vzduchu než na zemi, jako většinou, zatímco basák se zavrtává do země i s nástrojem. Zpěvák nám hodlá vyrvat srdce z těla.
Po křtu si nedáme pokoj a hned stavíme gramofony. S basákem Hyacinth Márou A.K.A. „Frutti Di Mára“ hrneme z desek do lidí mejdanové songy, hardcory, punky a temnoty až do ranních hodin. Hotovo, vymalováno, pokřtěno.
