Keep It Alive: V Německu to často vypadá jako soutěž uvnitř scény o to, kdo je největší antifašista
Nasraný, valivý hardcore s politickými texty a silně antifašistickou message. Tak lze pár slovy charakterizovat německou kapelu Keep It Alive. Debutové LP At War With Society následovala v loňském roce nahrávka Lambs Become Lions, která je ideální soundtrackem pro pořádný riot. Kapela se nyní chystá na dva koncerty do České republiky – 3. června zahraje v pražské Eternii a o den později v brněnském Kabinetu Múz. Na obou koncertech Keep It Alive doprovodí Kronstadt a Izurewara. Nejen o vystoupení v Čechách a podobnostech mezi českou a německou scénou jsme se bavili se zpěvákem kapely Chrisem.
Zkus na úvod představit Keep It Alive českým fanouškům. Jak bys popsal vaši hudbu?
Nejdřív chci říct díky, že se vůbec můžeme takhle představit. Na koncerty v Praze a Brně se těšíme jako malé děti! Popsat naši hudbu je snadné… hrajeme hardcore! Bez post, heavy, metallic přívlastků nebo čehokoliv jiného. Prostě přímočarý hardcore.
A o čem jsou texty? Zdá se, že se v nich hodně objevuje téma antifašismu. Je to v roce 2022 stále aktuální?
Keep it Alive vznikli v Bückeburgu, malém městě, které v minulosti přitahovalo pozornost kvůli militantním nacistickým aktivitám. Na albu At War With Society, které jsme nahráli v roce 2018, byly naše texty ještě trochu jemnější a tématem byla sociální kritika, kritika vykořisťování a nespravedlnosti ve světě.
Na naší nové desce se už ale snažíme dostat přímočaře k věci. Je to o vzpouře, odporu a varování, že náš starý nepřítel, fašismus, se znovu probudil. A my proti němu musíme společně ze všech sil bojovat! Ten boj je nutný i teď, v roce 2022, a je stále důležitější. Nacionalistické a fašistické struktury teď vznikají všude kolem nás.
Jaké bylo vyrůstat v místě, kde byl nacismus tak pevně zakořeněný?
V Bückeburgu, kde působili první němečtí „autonomní nacionalisté“, a jeho okolí, jsem strávil divoká léta mladí. Do míst, kde ulice ovládala Národní ofenzíva Schaumburg (Nationale Offensive Schaumburg) se bála i policie. Státní zástupci se zase báli chlapů, kteří dnes sedí ve vězení za vraždy a zabití. Vyrůstat na takovém místě mě formovalo na celý život a udělalo to ze mě antifašistu, kterým jsem dodnes.
Máš nějaký přehled o české hc/punkové scéně?
Českou scénu zatím známe jenom velmi povrchně. Částečně z FLUFFu, který jsme už dříve navštívili, taky z některých online rozhovorů nebo z videa, kde čeští antifašisté dělali rozhovory s různými hardcore kapelami. Trochu hlubší vhled máme ještě z knihy My Life Antifa, ale jinak se vydáváme na opravdu nové území.
Existují podle tebe nějaké rozdíly mezi tématy, kterými se scéna zabývá v Německu a kterými se zabýváme v České republice? Kde naopak vidíš nějaké styčné body?
To je těžká otázka. Česká scéna bude mít nejspíš jiné protivníky a jiné struktury, proti kterým bojuje. Taky si myslím, že vaše scéna není ještě tak nasycená a znuděná, abyste se navzájem nenáviděli a snažili se při každé příležitosti kritizovat jeden druhého. V Německu to často vypadá jako soutěž uvnitř scény o to, kdo je víc antifašista než ostatní, nebo kdo je lepší hardcorista.
Určitě bude taky spousta podobností, například vztek na bohaté kretény, kteří si za peníze vydělané vykořisťování dělnické třídy kupují, co se jim zachce, nebo vztek na nespravedlnost ve světě. To jsou vztyčné body, které nás spojují. Vztek, který v nás hoří jako oheň, a je usměrňovaný hudbou, co hrajeme. To je něco, co nás spojuje s lidma na celém světě.
Čeká vás dvoudenní průnik do českého hc/punkového prostředí. Je něco, na co se obzvlášť těšíte?
Nesmírně se těšíme, že naživo uvidíme lidi, se kterými jsme byli v kontaktu jen přes internet. Že poznáme nové lidi a že se najíme skvělého jídla ze Sabotage Vegan Bistra a Pizza Punku! Samozřejmě se taky těšíme na každý nový kontakt, super rozhovory a každého, kdo s námi budou chtít pařit. A třeba při tom zmlátíme i pár nácků.
Hrajete přímočarý hardcore s nádechem devadesátek – shoduje se to s tím, co posloucháte v kapele?
Posloucháme hudbu podobné té, kterou děláme, ale zdaleka to není všechno. Hudební vkus naší kapely je široce rozkročen. Bubeník Kalle poslouchá rap, beatdown, metalcore nebo extrémně špatně zahraný punk, kytarista Toby má rád metalcore nultých let, emocore nebo screamo, a basák Martin je co se týče hudby asi úplně nejflexibilnější. Myslím, že neexistuje žádný žánr, který by neposlouchal. Od grindu po klasiku nebo jazz, on poslouchá fakt všechno!
Já jsem, pokud jde o hudbu, ten asi nejméně flexibilní. Na gramofonu se mi točí punk a hardcore devadesátých a nultých let a pak taky věci jako Beastie Boys. No a všichni v naší kapele milujeme Avril Lavigne, ale nikdy bysme to veřejně nepřiznali.
V Praze a Brně budete hrát s Kronstadt a Izurewarou, dvěma kapelami, které se stylově liší od toho, co hrají Keep It Alive. Máte rádi takové experimenty? Hrajete často s kapelami mimo váš žánr?
Koncerty, kde se střídají různé žánry, máme moc rádi. Člověk pozná spoustu nových lidí, naváže nové kontakty a dostane šanci představit svou hudbu lidem, kteří by s ní jinak nepřišli do styku. Před covidem jsme například odehráli hodně „smíšených“ koncertů s naší spřátelenou kapelou Produzenten der Froide, což je Oi kapela z RASH scény.
Znáte třeba nějaké další české kapely?
Myslím, že jich vlastně známe víc, než jsme si mysleli. Je vlastně jedno, odkud kapely jsou a jaké jsou národnosti, ale zamysleli jsme se nad tím a napadly nás následující: Eat Me Fresh, Konfront, Hopes, True Reason, Skywalker a legendární Balaclava.
Možná nepřekvapivá otázka vzhledem k současné situaci v Evropě. Spousta lidí v Česku, zejména z aktivistické scény, sleduje váhavý přístup Německa k válce na Ukrajině. Myslíš, že je to nálada ve většinové společnosti, nebo jde spíše čistě o postoj německé vlády? Zaujali jste jako kapela k této otázce nějaký konkrétní postoj?
Postoj německé vlády je poměrně rozpolcený. V současné době ji tvoří tři strany a největší z nich, SPD, pěstuje s Putinem už léta co nejlepší vztahy. Například Gerhard Schröder stojí po boku svého přítele Putina dodnes. Vlastně vůbec nevíme, co k tomu kurva říct… Nemyslíme si ale, že jejich názor odráží postoj většiny zdejších lidí.
Z čeho jsme ale byli šokování, je, že mnozí komunističtí levičáci válku relativizují. Objevují se příspěvky, ve kterých zabití lidé z Ukrajiny slouží k tomu, aby přitáhli pozornost k jiným válkám a mrtvým. Jako by šlo o nějakou zatracenou soutěž, která válka je strašnější. Na sociálních sítích se dokonce objevily třeba od reality zcela odtržené výzvy k solidaritě s Putinem. To že na ruském tanku vlaje sovětská vlajka, nebo že někde rudou vlajkou mává na Donbase, z toho ale nedělá nový socialismus!
Náš postoj je zcela jasný – válka, kromě té třídní, je na hovno. Nejsme ani na straně NATO, ani na straně ruských imperialistů. Jsme na straně obyčejných lidí, kteří kvůli téhle válce trpí. Lidí, jejichž domovy byly zničeny bombami. Stojíme proti válečnému štváčství a megalomanii. A každému Putinovu příznivci můžeme vzkázat jen – přijďte na náš koncert a odejdete bez zubů!
Nějaký závěrečný vzkaz čtenářům?
Jsme moc rádi za každého člověka, kdo si tenhle rozhovor přečte a třeba se ztotožní s našimi prohlášeními. Těšíme se na skvělé koncerty a super rozhovory s lidma. Antifašismus navždy, party on a Alerta!