Just War se za více než půli desetiletí své existence vyšvihli mezi výrazné jméno, čeřící vody místního punkového rybníčku a co víc, dokázali si získat i poměrně zajímavý mezinárodní kredit, nutno podotknout, že právem. Na své dva roky staré první album nyní navázali společnou deskou s Italy Call The Cops v režii svého domovského vydavatelství Emergency Records.
Někdy je lépe šetřit superlativy, ale faktem, je že Just War zrají jako víno s každou další nahrávkou, což skvěle dokumentují i zde. Úvodní skladba Helldriver staví na dominantních kytarových motivech a zpěvákův, Lemmyho imitující, projev si s nimi velice dobře notuje. Totéž platí i o následující Faceless Warriors, která má svými postupy z celé nahrávky asi nejvýrazněji hardcore punkové vyznění. Kytarově jsou tu Just War, ale už prakticky oběma nohama ve světě heavy metalu (tím je myšleno klasického NWOBHM), leč takového, který mě baví a opakovaně mě dokáže nadchnout. Punkové odkazy tu zápolí s metalovým zvukem kytary a motorheadovským okouzlením, aby se symbioticky propojovaly v životem pulzující celek. V osmdesátých letech jsme tomu říkali speedcore či crossover, oba termíny ale již vlastně odvál čas a kontinuální střídání subkulturních trendů. Punk-metalový kříženec jménem Just War si tu obrazně přes tričko Discharge přehodil jeansovou bundu s nápisem Judas Priest a vyrazil do ulic. Každopádně jejich strana desky hraje skvěle a přinejmenším první tři skladby jsou, dle mého, tím nejlepším, co jsem dosud od Just War slyšel. S pomyslným vrcholem v podobě hypnoticky hymnické Don’t Pray For Me. Pro ty, komu se tak jako mně stýská po časech, kdy je okouzlovaly nahrávky Inepsy, tu jsou Just War vhodnou záplatou, ač škála vlivů vystopovatelných u Just War je nesrovnatelně pestřejší. Pětici kompozic uzavírá cover z dílny jejich sparing partnerů, kteří to Just War na své straně oplácejí stejným dílem.
Druhá strana patří v místních luzích a hájích poměrně známým Italům Call The Cops. Opět je tu nepřeslechnutelná adorace Motorhead, stejně jako metalové kytarové triky. Zároveň je, oproti Just War, celkové vyznění o poznání živelnější a řekněme špinavě „chaos-punkovější“. To ještě umocňuje divoký křik zpěvů, dávající vzpomenout na klasický italský hardcore. Nutno zmínit, že z mého pohledu sluší Call The Cops nesrovnatelně více, když křičí v italštině, která má své specifické kouzlo. Úvodní skladba Street Crust Rock’n’roll je tu svým kytarovým kvílením mým favoritem. Faktem je, že v angličtině se Call The Cops proměňují v sice syrový, ale i přesto poněkud indiferentní „motorcharged“ punk tak, jak je presentovaný v poslední dekádě. Ostatně ona tahle, možná trochu přitrapnělá, ale výstižná, škatulka není o moc starší.
Jako celek navýsost podařená společná deska, ukazující návdavkem Just War v tom nejlepším světle.
Rok vydání: 2021
Label: Emergency Records, Bomb-All Records
1. Just War – Helldriver
2. Just War – Faceless Warriors
3. Just War – Don’t Pray For Me
4. Just War – Live On Fire
5. Just War – Punk Attitude
6. Call The Cops – Street-Crust Rock’N’Roll
7. Call The Cops – The Product
8. Call The Cops – Il Galeone
9. Call The Cops – Gerontocide
10. Call The Cops – Cards & Dice
