Není příliš kapel v naší kotlině, které si vyberou dobrovolně škatulku. Jet8 se ale hrdě hlásí k stylu, který sami nazývají punkcore a ještě ho vylepšují o označení „brass“. To abychom měli jasno, že součástí je i dechová sekce. V té aktuálně působí Daniela (známá z The Chancers), Filip a Pete. A jestli něco tuto na první poslech nečesky znějící bandu odlišuje od jiných, je to právě ono zajímavé spojení tvrdosti a jemných zvuků saxofonů.
Hlásit se k hodnotám D.I.Y. možná někdo vnímá tak, že bude kapela do jisté míry postavena na pozitivním amatérismu. Jet8 takto ani vzdáleně nepůsobí. Prezentace jejich desky je totiž naprosto profesionální a jejich přístup k sebeprezentaci taky. Nejen, že na svůj křest primárně pozvali zahraniční kámoše (britské Random Hand), ale jejich koncertní plán často čítá více zahraničních než českých akcí. A co si budeme povídat, na české poměry jsou kapelou opravdu originální. Nejen z pohledu muziky, ale také v přístupu ke svému pojetí punku a hc.
Album Chasing The High jednoznačně navazuje na svého předchůdce Music Industry Sucks z roku 2015. Rozdílů je ale přeci jen dost. Na první poslech vyvážený a plný zvuk, ve kterém se ladně snoubí ostré kytary s jemnější dechovou sekcí, která se ve chvílích svého odpočinku věnuje efektním backing vokálům a sborům. Výborně cítit je to třeba v Be the Best at All the Bad, která je zároveň asi nejzapamatovatelnější skladbou nové desky. Úvod Beetween the Lines zase překvapí skutečně hardcorovým startem s parádními breaky. Až nu-metalový začátek má song Die Alone a při poslechu si říkám, že Jet8 od posledního alba vlastně ještě trochu přitvrdili a ptám se sám sebe, jestli ještě platí ona škatulku punk, protože některé pasáže alba už tenhle styl opravdu připomínají jen z dálky. Rozhodně to ale není na škodu, protože nekonečná energie a touha vrstvit kytarové a dechové plochy společně se sbory na sebe dokazuje, že Jet8 jsou opravdu pilní hudebníci, kteří se posouvají kupředu s cílem zvládnout svůj styl na takové úrovni, aby si koncerty mohli opravdu naplno užívat (a Jet8 jsou rozhodně koncertní kapela). Ale přes to všechno takřka na závěr alba je zařazena skladba Minute to Midnight. Jakoby Jet8 chtěli všem svým posluchačům zdůraznit, že ať už mají rádi jakoukoliv muziku, punk mají v srdci zapsaný někde hodně hluboko, protože takhle skladba je povedená dvouminutová punkovka, která se vám pod kůži rozhodně zaryje. A ještě jedna změna oproti předchozí desce. Jet8 dotáhli k dokonalosti taky zpěvy, protože už mě jako na předchozím albu nikde netahá za uši taková ta českoanglická výslovnost. Na nové desce jsou od rodilých mluvčích k nerozeznání a tím pádem taky zase o dost uvěřitelnější.
Jet8 nahráli povedeného následovníka a album Chasing The High může ty, kteří s nimi ještě nepřišli do styku, pouze překvapit. Jen málo slabin má tahle deska. I když má nahrávka jen něco přes 33 minut, možná se někomu bude zdát lehce stereotypní. Upřít se jí ale nedá to, že každý si zde najde to své. Ať už zatvrzelý punkrocker nebo milovník hc. A navrch i ti, kteří se slzou v oku vzpomínají na nedávnou českou ska revoluci, které už pomalu odzvonilo.
