Graveyard Johnnys – Dead Transmission!

Klasicky mi unikla v minulém roce spousta desek, která stála za poslech, a jednotlivými diskografiemi se prohrabávám až teď. Jednou z těch nahrávek, které jsem už dávno měl slyšet a milovat, je i Dead Transmission! od Velšanů Graveyard Johnnys.

Ti vznikli v roce 2007 a sice mají v sestavě kontrabas, stylově vyhraněnou kapelu ale rozhodně nečekejte. V záplavě všelijakého –billy jedou na punk’n’rollové vlně, ignorují, co se dělat má, nebo by aspoň mělo, a nebojí se po vlivech porozhlédnou i jinde než jen v přísně střeženém ranku. A to je skutečnost, která dělá z deseti songů, které na Dead Transmission! najdete, návykovou záležitost.

Už od úvodu, který obstarává písnička The Poison, je jasné, že kytara, bicí i kontrabas si spolu budou dobře rozumět. Především bicí dominují díky minimalistické soupravě a mám radost, že si konečně někdo uvědomil, že dobře a zajímavě hraný virbl udělá větší parádu než desítky zbytečných přechodů. Stejně tak se ukazuje, jak silné jsou v písničce precizně zahrané stopky celé kapely, kdy do ticha zní pouze zpěv. K tomu připočítejte vymazlený zvuk a je jasné, že Graveyard Johnnys si zasluhují pořádnou dávku pozornosti. Písnička For Tonight evokuje mix Koffin Kats a Rocket From The Crypt, Because Of You a I Won’t Wait zase čistokrevnost The Peacocks. Titulní Dead Transmission má díky své znepokojivé monotónnosti něco z Refused i Throw Rag a když si vedle sebe napíšete všechny dosud zmíněné kapely, vyjde vám společnost, ve které se nemůžete cítit zle. Graveyard Johnnys koketují s folk-punkem v písničce One Day Or Forever, ale to nejlepší, co můžou nabídnout, je skladba Compromise. Chytlavost The Living End se v ní snoubí s naléhavostí 12 Step Rebels a ve výsledku tu máme jednu z nejlepších písniček loňského roku. A zase je to všechno jen o důsledném načasování jednotlivých pasáží, každého úderu a každého hrábnutí do strun. Umění není ukázat, co všechno dokážu zahrát – umění je potlačit ego ve prospěch písničky. A to se v Compromise povedlo bezezbytku. Stejně tak umí Graveyard Johnnys vyvážit předcházející písničku jemnější skladbou Mothers, u které zase komornější provedení rozhodně napomohlo sdělení. Se závěrečnou Little Witch opíše kapela kruh zpět k začátku desky, protože tahle chytře vystavěná skladba se atmosférou vrací k úvodní pecce The Poison. O důvod víc otočit desku a zase jet od první drážky.

Dead Transmission! je perfektní deska pro ty, co nevyžadují striktní dodržování žánrů a baví je surfování po různých stylech při klapání kontrabasu. Marně hledám, co bych mohl Graveyard Johnnys na jejich druhé řadové desce vytknout. Je možné, že by jejich jedinou chybou mohl být jejich největší klad – stylová nejednotnost? Přijďte to zjistit 8. května do klubu Cross v pražských Holešovicích.