Čtyři roky od sebe dělí druhé a třetí album britských Grand Collapse. Kapela si dala na čas s novým materiálem a já s očekáváním pokládám LP na gramofon, vzhledem k tomu, že předchozí LP mě v době vydání dokázalo nadchnout.
Už od prvního úderu do nástrojů je jasné, že Grand Collapse pokračují v cestě nastíněné předchozími nahrávkami. Divoký hardcore punk s poctivou dávkou metalových kytarových triků, který je ale ve svém konečném vyznění na hony vzdálen tomu, co vnímám jako metal. Kytara si s chutí pohrává s melodickými vyhrávkami, kterými s citem prokládá masivní thrash metalové / speedcore riffy a vytváří tak podmanivě energickou koláž motivů. Ta, řečeno s nadsázkou, může vyznívat jako kdyby se tu zkřížili Broken Bones s Articles Of Faith a výsledek svého spojení převlékli do moderního zvukového kostýmu. Zpěv vztekle deklaruje jasně definované postoje a rytmika všemu dává hardcore šmrnc.
Nutno zmínit i to, že zvuk nahrávky má neobyčejnou energii, která naprosto podmanivě funguje ve spojení se specifickým kytarovým soundem nahrávky. To celé dělá z Grand Collapse jednu z pro mě nejvýraznějších tvrdých hardcore punk kapel současnosti – a to nejen v rámci Britských ostrovů. Při poslechu si uvědomuji, že tahle nahrávka na mě má podobně podmanivý efekt jako desky, které mi učarovávaly v osmdesátých letech, bez toho, aby zněla jako další retro dílko. Navíc je to pocit, který u nových nahrávek v posledních dvaceti letech zažívám zcela výjimečně. Mimochodem, pokud bych na něčem chtěl demonstrovat, proč je pro mě gramofonová deska nosičem číslo jedna, patrně bych použil Empty Pliths jako exemplární příklad, neb její zvuk má z drážek desky famózní magii, kterou z nějakého důvodu nedokáží zprostředkovat elektronické soubory. Pokud jsem v úvodu psal o tom, že mě nadchla předchozí deska, o této to platí dvojnásob.
Jako taková malá zajímavost na okraj může působit, že zpěvák Grand Collapse, Colin, je synem frontmana Icons Of Filth, jedné z mých nejoblíbenějších kapel. Jeho památce je tu věnována, pouze na LP verzi alba obsažená, bonusová píseň Fucked Up State z jejich dílny. Gradující finále písně, v níž se skanduje
„…We don’t want your nuclear power
We don’t want your doomsday hour
We don’t want to live in fear
We don’t want polluted air
We don’t want the atomic risk…“
je pak až neuvěřitelně silným zakončením celé desky, aktuálním v kontextu dneška. Patrně ještě silněji než v době svého vzniku.
Rok vydání: 2021
Label: Urinal Vinyl Records, Mass Productions
1. Waves
2. Pontificus
3. Sullen Fever
4. Panic Room
5. Pouring Scorn
6. Anmygdala
7. National Detective Programme
8. Dock
9. Claret Thirst
10. Without Let Or Hindrance
11. Empty Plinths
12. Fucked Up State
