František Štorm: Na začátky Master’s Hammer si nevzpomínám, byl jsem permanentně mimo
Pokud se kdekoliv v zahraničí zeptáte na nejlepší československou metalovou kapelu, každý vám bez váhání odpoví: Master’s Hammer. Alba Ritual a Jilemnický okultista z počátku 90. let jsou skutečně s největší pravděpodobností to nejlepší, co tu v extrémním metalu kdy vzniklo. Poslední roky fungovali Master’s Hammer jen jako studiový projekt, ale letos se uskutečnil velký návrat na pódia po 25 letech. Frontman František Štorm je bez nadsázky renesanční bytost. Skladatel, muzikant, grafik, typograf, domovarník… Jsme rádi, že nám František kývl na nabídku rozhovoru a vy si můžete přečíst výsledek, než vyrazíte na koncert Master’s Hammer 7. října na brněnskou Flédu nebo 30. listopadu do pražského Roxy.
Františku, vzpomeneš si na svoji poslední myšlenku, než jsi vyšel s Master’s Hammer ve Futuru na pódium po pětadvaceti letech?
Myslel jsem na to, jak se pobavím při hraní a co to udělá s lidmi v sále. Dále pak jsem intensivně myslel na obsah lednice v backstagi, zejména jestli je tam dost piv…
Kdy se začal rodit nápad na koncertní návrat Master’s Hammer? Bylo to v plánu už při natáčení loňské desky Formulaæ?
V roce 2015 jsme odehráli s Mortal Cabinetem asi deset koncertů. Jako bonus jsme nacvičili Vracejte konve na místo, lidi reagovali dobře. Pak jsme Mortal Cabinet rozpustili a já si uvědomil, že když už stojím na podiu, je mi jedno, se kterou kapelou. A v případě Master’s Hammer je to lepší, poněvadž hraju svoje písně.
Ve Futuru si s tebou Jámu pekel zazpíval Nergal. Slyšel jsi Nergalovo čerstvé (a za mě skvělé) album s Me And That Man, kterým se žánrově dost posunul?
Ano, jeho tvorbu znám a jsem rád, že přijal moje pozvání na premiéru. Těším se na Varšavu v prosinci, kde hrajeme s Behemoth – a to dokonce dva dny za sebou pro velký zájem!
Stíháš sledovat hudební scénu? A když pracuješ na svých grafikách a písmech, potřebuješ ticho, nebo posloucháš muziku?
Teď jedu v The Legendary Pink Dots, Death In June, Samsara Blues Experiment nebo Opium Warlords. Ticho je samozřejmě nejlepší, tam slyším a vnímám nejvíc. Duchové jsou všude okolo nás. Miluju tmu a ticho.
Co jsi byl dřív – metalista, nebo typograf?
Umělec. Měl jsem období, kdy jsem dělal jen řemeslo, a jsem rád, že je to pryč.
https://www.youtube.com/watch?v=ppXC8A_KScg
Začátky Master’s Hammer se datují do roku 1987. Jak tehdy publikum reagovalo na nastupující vlnu extrémnějšího metalu, který měl k společensky tolerovanému heavy metalu daleko?
Nevzpomínám si, byl jsem permanentně mimo. Matně si vzpomínám na kapely okolo nás, třeba i Kryptor a Insania, ale úplně nejvíc Sv. Vincent a Střední Čechy.
Jaký je tvůj vztah k satanismu jako vyznání, k LaVeyovi, a skutečnosti, že na protest proti církvi se lidé sdružují zase do církve?
Organizovaná zábava mě nudí, o LaVeyovi nedávno pravil Samir (Hauser, pozn. red.), že to byl takovej „Přemek Podlaha satanismu“ a je to pravda. Jeho kámoš a spoluzakladatel Church of Satan byl nějakej Boyd Rice (nahrál jednu desku s Death In June), to je jinačí kabrňák – skvostnej muzikant, malíř a extremista par excellence. Satanismus je ovšem pro mě jen jedna z mnoha inspirací, teď jedu v úplně jinejch věcech.
Kvalita a cena tuzemských desek okamžitě klesá, pokud přejedeš hranice naší republiky, což ale není případ Master’s Hammer. Především Rituál a Jilemnický okultista mají obrovskou váhu i v zahraničí, jak vnímáš tuhle pozici Master’s Hammer na světové scéně?
Teď jsme hráli v Norsku a cítil jsem se tam moc dobře. Je to jedna ze zemí, kde black metal je uznán za součást kultury, zatímco u nás ti naši klerobolševici pořád zakazujou koncerty. Naší posici vnímám tak, že je zázračný, kam až nás naše hudba dovedla a ještě asi dovede…
Máš ještě všechny předměty ze zátiší, které je zvěčněno na obalu Jilemnického okultisty?
Všeho jsem se zbavil, odloučení od použitejch věcí je součást mýho rituálu. Nechci mít doma předměty plný starejch duchů. Mám truhláře, kterej mi dělá novej nábytek – musí ještě vonět lesem. Pak já si do těch předmětů ty duchy pozvu, vždycky jaký chci a vždycky jiný.
Mají pro tebe dvě žánrové ceny Anděl nějaký smysl?
Samozřejmě. Tu sošku navrhl Jaroslav Róna, zdobí moje studio.
Líbí se mi tvůj výrok, že black metal je pro tebe výrazový prostředek, ne cíl. Kam až se může zvuk Master’s Hammer posunout? Je hranice, za kterou bys nešel?
Žádnou hranici nemám, pěstuji vyšinutost.
Vědomě jsem se poprvé setkal s tvou grafickou prací s vydáním pěti svazků díla H.P. Lovecrafta. V době vydání navíc vyšla na desce Vracejte konve na místo písnička Lovecraft a k tématu ses vrátil i v písničce Hlavonožec s Mortal Cabinetem. Jaký je tvůj vztah k Lovecraftovi a obstojí jeho povídky u dnešního čtenáře, sto let od prvního vydání?
Vyjádřil jsem to dostatečně v těch ilustracích, tam najdeš odpověď. Já už to nečtu, bylo to pro mě aktuální v období dospívání.
Ptát se tě, typografa a textaře, na vztah k jazyku a ke knihám je asi zbytečné. Máš ale nějakou knihu, ke které se vracíš a o kterou bys nerad přišel?
Kniha je výsledek několika uměleckých i řemeslných profesí, mám to rád celý pod kontrolou, když dělám pro nějaký nakladatelství. Vracím se hlavně k duchovní literatuře, beletrii konzumuju tak nějak jako každej. Mezi moje základní knihy/autory patří H. D. Thoreau, James Frazer, A. Schopenhauer, L. Klíma, filosof Josef Šafařík… teď nově třeba A. Jodorowsky.
Máš na svém kontě grafiku pro několik pivovarů, sám dokonce pivo vaříš. Jaký je tvůj vztah k pivu?
Už sám pivo nevařím, dostávám deputát od chrabrých Chříčských pazdrátů, a je to dobré.
Jaká je tvá nejoblíbenější grafická technika? A pokud bys měl vybrat jeden jediný font z tvého portfolia, jako reprezentanta tvé letité práce, který by to byl?
Moje nejoblíbenější technika je lept, to je práce s kovem a kyselinou. Na technice ale vůbec nezáleží, nejdůležitější je samotná myšlenka díla. Z fontů by to byl dlouhej seznam, všechny jsou na něco dobrý.
Vloni jsi oslavil padesáté narozeniny: Donutilo tě to bilancovat, zpětně hodnotit svůj život?
Vím, že to bude znít blbě, ale mám pořád pocit, že jsem na začátku. Chtěl bych víc kreslit a malovat. Výsledky mě moc nebaví, prožívám jen průběhy, předehry, cesty a bloudění.
Mortal Cabinet šel aktuálně k ledu a program Master’s Hammer na příštích pár měsíců je jasný. Jaký je následující plán?
Naše strategie v žádném případě není vyždímat z Rituálu a Okultisty co se dá a za dva roky zmizet. Naše show se bude průběžně měnit, i když samozřejmě budeme dávat starý pecky pro geronty a vnoučata. Teď je prioritou nový album s novejma lidma, pak se uvidí.