LPRecenze

FIDLAR – Too

FIDLAR je zkratka skejťácké fráze „Fuck It Dog, Life´s A Risk“. A debutová deska kalifornských garáž punks byla přesně o tom – skejt, tráva, levnej koks a levný pivo. Surfování v kocovině, když neudržíš rovnováhu. Dojezdy v holobytech („did I sell my TV or did I give it away?“), fast foody, liquor story a účty, který nikdo nehodlá platit. Oslava nezřízené sebedestrukce a nikdy nekončícího carpe diem, patnáct songů plných mladické nerozvážnosti s vysokou koncentrací chuti do života. FIDLAR nakopávali víc než pořádná lajna, obsah a nálada podpořené sakra dobrým zvukem a skvělými nápady. Všechno jsem jim to věřil, hltal, mlaskal a křičel, že chci víc, a jejich eponymní elpíčko jsem prohlásil nejen za album roku 2013, ale vůbec za jednu z nejlepších nahrávek, jakou jsem kdy slyšel.

A nebyl jsem sám. FIDLAR si zamilovaly tisíce lidí a jejich druhý počin měl slušný hype, jak na internetu, tak od nahrávací firmy. Bylo téměř jisté, že splnit očekávání se snad ani nemůže podařit, nicméně pilotní singl 40 Oz on Repeat byl pořádnou ranou pod pás. Není tam NIC z kouzla první desky, namísto toho sterilní zvuk, otravný cinkátka, akustická kytara a celý to zní jako nějaká parodie na Green Day.  Sladký „everybody´s got somebody“ se nakonec vrylo do paměti a mělo aspoň docela vtipnej text, ale pořád to bylo zatraceně málo.

[youtube id=“iJy8VgB83OQ“ width=“620″ height=“360″]

Tak jako každý, FIDLAR nezřízené feťáctví a opilství nezvládli. Frontman Zac Carper se rozhodl, že si kvůli autenticitě nenechá zničit život, zahodil piko i herák, a vydal se na očistnou pouť po Státech, během které napsal drtivou většinu druhého alba Too.

Alba, které je obrovským zklamáním plným povrchní ex-závislácké moudrosti a ubrečené sebelítosti. Zůstalo pár věcí, co dělaly čtveřici z LA nezapomenutelnou, třeba cit pro chytlavé popové melodie nebo kamufláž naoko vesele bezstarostných skladeb, které jsou vlastně o depresi a smutku. Ale Too není ani dobrá deska – songy jako Hey Johnny nebo Stupid Decisions si nezaslouží nic jiného než tlačítko „přeskočit“.

[youtube id=“ztlZq_qqu-4″ width=“620″ height=“360″]

Nejlepší věcí na desce, která snese porovnání se starými FIDLAR, je letní hymna West Coast. Vejlet po západním pobřeží se vším tím sháněním chlastu v Oregonu a ztrácením telefonů je sice jen studiovou předělávkou z dema Shit We Recorded In Our Bedroom, kde je navíc jedna nová sloka, ale stejně je to boží. I druhá předělávka starší věci The Punks Are Finally Taking Acid je docela fajn. Nyní naštvaná, hlasitá a uřvaná pecka Punks, kde Zac dokola křičí: „I´m still alive, and you´re too, I still can´t get myself outta you“ a na konci radí posluchačům, aby kašlali na vztahy a radši masturbovali.

Povedla se Why Generation, barevná, mírně psychedelická skladba připomínající šedesátky a britskou invazi. Sober je chaos s lehkým posypem elektroniky, hysterický telefonní hovor bývalé, a pak přijde refrén, který je fidlařina v tom nejlepším smyslu. Úžasně chytlavá, veselá melodie a slovní hříčka „I figured out as I got older that life just sucks when you get sober. I figured out as when I got sober that life just sucks when you get older.“

FIDLAR – Leave Me Alone from Ryan Baxley on Vimeo.

Přes původní rozpaky je nakonec poměrně zábavná pomalejší potemnělá skladba Leave Me Alone i se vší tou pubertální sebelítostí. Drone zní, jako by FIDLAR emigrovali na Modern Action Records. Skvělá punková vypalovačka. Vynikající je i frackovitá věc Bad Medicine.

Overdose jsem si ani po dvacátém poslechu nedokázal zapamatovat a závěrečná skladba Bad Habits (která tak trochu navazuje na hidden track Cheap Cocaine z první desky) je pět a půl minuty dlouhá oslava nudnýho stadionovýho rocku, kde chybí jenom Bonova touha zachraňovat svět v upnutých lesklých kalhotách.

FIDLAR byli kouzelní blbečci s punkovým genem a přitom značnou instrumentální zručností. Připotáceli se vytlemení a začali hrát. Jednoduše, přímočaře, s totálně dumb-ass postojem. Žádný zbytečný kudrlinky a žádný vzletný ideály. Po detoxu hodlají radit do života adolescentům se sklonem k závislostem a zařazují se do dlouhé řady lehce nadprůměrných kapel, které by mohly být novými Weezer. Já bych radši slyšel FIDLAR.

Johnny Násilník

Jsem král panku, nikdo není víc pank než já. Napsal jsem dvě knížky, jedna se jmenovala Pank a druhá jinak, protože Pank se jmenovala už ta první.

Související

Back to top button